Ivan Štern: Jaroslav Hašek, stájový pinč a inzeráty plukovníků

20.04.2015 7:34

Dnes víme, že mnohé příběhy a postavy, které Jaroslav Hašek vkládal do svého Švejka, se udály a jejich postavy žily, byť třebas zrovna ne tak, jak jsou autorem líčeny.

Ivan Štern: Jaroslav Hašek, stájový pinč a inzeráty plukovníků
Foto: Hans Štembera
Popisek: V hotelu Majestic Plaza si připoměli 130 let od narození Jaroslava Haška

Skutečností je, že Hašek narukoval k budějovickému 91. pochodovému pluku. Skutečností rovněž je, že se hned zpočátku pokoušel z vojny ulejt. Simuloval v budějovické nemocnici.

Vídeňské Dělnické listy z 20. března 1915 nám totiž sdělují, že spisovatel Jaroslav Hašek, službu vojenskou konající, jest toho času v lékařském ošetřování v Českých Budějovicích. Z těchže Dělnických listů, pro změnu z 15. prosince 1914, se dozvídáme, že do jistého pražského hotelu se vloudil opilý pobuda, který se zapsal jako uprchlík z Ruska.

K překvapení pražské policie se z pobudy vyklubal Jaroslav Hašek. Za uprchlíka se měl vydávat, aby poznal, jaké to je v nynější rušné době trávit čas v policejní separaci. Jeho hotovost obnášela pouhé čtyři haléře. C. a k. policejní rada mu proto napařil pět dnů vazby.

Krátce nato, jak nás opět informují Dělnické listy, se Hašek v dopise ohradil vůči lokálce listu Čas, napsav: Není pravdou, že policie k nemalému překvapení v něm zjistila známého humoristu, nýbrž jest pravdou, že policie nijak překvapena nebyla; není pravdou, že hotovost jeho obnášela pouze 4 haléře, nýbrž jest pravdou, že jsem měl u sebe 6 haléřů, obnos to zcela slušný vzhledem k dnešnímu těžkému finančnímu stavu spisovatelů humoresek.

Jest tedy patrně pravdou, pokračuji již já sám, že Hašek nepochybně promýšlel svého Švejka a ověřoval si na vlastní kůži poměry v policejní separaci ještě předtím, než do ní pošle svého románového hrdinu.

Jistý pevný bod, propojující skutečnost a román, tu nalézti lze. Švejk s nadporučíkem Lukášem, aby se zbavili dámské návštěvy, přehnaně náročné a vysilující, poslali anonymní telegram jejímu manželovi, takto obchodníkovi s chmelem. Udali v něm adresu uprchlé Katy. Obchodník s chmelem si ji vyzvedl 20. prosince 1914.

Sotva Katy byla odvezena, jak víme z románu, Švejk se jal odcizovat stájového pinče. Tak zvídavého badatele nepřekvapí, když ve vydání Prager Tagblattu z 1. ledna 1915 najde inzerát, samozřejmě v jazyce německém, následujícího znění: Stájový pinč, barvy bílošedé, vysoký 70 centimetrů, slyšící na jméno „Ingo“ se zaběhl zhruba před 14 dny. Nalezeného proti odměně odevzdejte na c. a k. velitelství střelnice v Kobylisích. 

Z románu víme, že plukovník Kraus von Zillergut nadporučíka Lukáše nachytal již při jeho první procházce s Maxem vulgo Foxem, rozhořčuje se, že nadporučík nečetl inzerát, jejž dal jeho představený do novin. Plukovník dá do novin inzeráty, a nadporučík je nečte! To bych mohl inzerovat sto let, že se mně ztratil pes.

Krátce na to je nadporučík Lukáš spolu se Švejkem odvelen do Budějovic k 91. pochodovému pluku. Tak se stalo i ve skutečnosti. Lukáš, respektive Lukas táhl do Haliče, zatímco Jaroslav Hašek se ještě koncem března 1915 válel v budějovické nemocnici.

A hle! V ranním vydání Prager Tagblattu ve středu 31. března 1915 se zas objeví inzerát, samozřejmě v jazyce německém, následujícího, poněkud dramatičtějšího znění: Ztracený pes, stájový pinč, hrubosrstý, nejspíš ukradený. Odměna 30 korun tomu, kdo o něm podá zprávu do hotelu „Černý oř“ v Praze na Příkopech.

Dramatická zápletka je na světě. Plukovník Kraus von Zillergut zahájil svoji sto let trvající inzerci. Nadporučíci zřejmě opravdu nečtou inzeráty, které dávají do novin jejich představení! Jenže, kam se poděl chudák „Ingo“ alias „Max“ alias „Fox“?

Kdoví, zda to všechno nebylo jako s tou policejní separací v rušné době válečné? Kdoví, zda inzeráty nezadal sám Jaroslav Hašek, chtěje poznat, jaké to je, když plukovníci dávají do novin inzeráty, a nadporučíci je nečtou. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla