Ivan Štern: Velikonoční antisemitismus a křesťanství

20.04.2014 12:57 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Úpornost antijudaismu, jenž se v 19. století proměnil v antisemitismus, trvající dlouhá staletí nelze vysvětlit jen tím, že v roce 33 v pátek před šábesem shromážděný dav jeruzalémských volal na Piláta, aby dal ukřižovat Ježíše, ačkoli byl prokurátorem shledán nevinným, a že událost ta po staletí držela stoupence Ježíšovy ve varu vůči všem židům.

Ivan Štern: Velikonoční antisemitismus a křesťanství
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dřevěný kříž s Kristem

Motivace jednání, založená na zášti, má sice velmi silnou hybnou sílu, avšak rychle se vyčerpá. Není v povaze rozumných lidí, a křesťany lze s určitou výhradou považovat za bytosti rozumné, aby základní hnací silou jejich života byla nenávist. Silnější a trvalejší popud k jednání je přece popud kladný. Jím člověk osvědčuje nějakou ctěnou a uznávanou hodnotu. Vůči židům se křesťané vymezovali odmítavě proto, že, odmítaje je, osvědčovali se jako poctiví křesťané, zejména pak v očích boha.

Pomiňme, že shromáždění lidé před Pilátem onoho pátku představovali zlomek židovského národa a že se podobně teatrálních akcí, zavánějících krví zpravidla účastní lůza. Křesťané po staletí žili v přesvědčení, že zmíněnou židovskou nevěru bůh potrestal vypověděním smlouvy, že je zatratil, a uzavřel smlouvu novou s obcí křesťanskou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Měli bychom být víc soběstační

Pane Rajchl, souhlasím s vámi, že nemáme čekat na nějakou pomoc ruku odkudkoliv. Není teda třeba opravdu dávat víc na obranu, která je opravdu klíčová? A co třeba větší soběstačnost v zemědělství, ale i dalších věcech. Co proto děláte?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Dufek: ČR je 13. nejlevnější a 14. nejbohatší země EU

12:26 Petr Dufek: ČR je 13. nejlevnější a 14. nejbohatší země EU

S výsledkem 92 procent unijního průměru jsme předstihli všechny „nové“ členské země.