Pravda, ti kteří již na Havla zapomněli, se najednou probudili a nyní by chtěli po něm pojmenovat i „každý patník“.
Nemyslím, že musíme takovým způsobem uctívat člověka, kterému tak zvaní pragmatici nemohli za jeho života přijít na jméno. Jméno Václav Havel znělo vždy lépe v zahraničí a za mořem, než doma. Není divu. Tradiční demokracie jeho politické kroky vnímaly pozitivně, zatím co u nás byl považován za naivního idealistu. Jeho příznivce nazývali pravdoláskaři, což mělo být něco jako infekční choroba. Nikdo ale nechtěl vyslovit, že lhaní a nenávist se stává státní doktrínou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz