Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, kritikou blízkovýchodní vojenské politiky Bushe mladšího, obviňováním neokonů z touhy válčit po celém světě, zatímco on sliboval mít na paměti pouze „velkou Ameriku“, jeho sliby se už poslední měsíc mění v písečný prach íránské války.

Tisková konference, kterou Bílý dům uspořádal na Velikonoční pondělí, byla věnována především popisu masivní záchranné akce amerického pilota, který se ze zasaženého letounu katapultoval hluboko v íránském vnitrozemí. Před novináři Trump znovu předvedl, že je víc excentrický bavič a politický performer než chladnokrevně uvažující politik snažící se vidět dál než ostatní za horizont aktuální politiky. Novináři se sice zpočátku zajímali o detaily vyprošťovací operace, většinu z nich jim však Bílý dům (kvůli utajení) nenabídnul. Zcela přirozeně se tak stala hlavním tématem Trumpova slova o tom, že nepřistoupí-li Írán na americké podmínky, nevydá svůj obohacený uran a neotevře Hormuzský průliv, bude zničen a vrátí se do „doby kamenné“. Hrozba ve svých důsledcích tak hrozná, že se jejich domýšlení zatím vyhněme.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že ač je v USA podpora Trumpovy války v Íránu vlažná či dokonce odmítavá, 92 % voličů Trumpova projektu MAGA ji schvaluje. Chtělo by se říct, že je to u voličů, kterým Trumpovy sliby o ukončování válek a nezačínání žádných nových zjevně imponovaly a byly jedním z mohutných impulsů volit Trumpa, překvapující. Zdá se, že ne tak docela. Trumpův volič zjevně nevolil Trumpa pro jeho politický program, ale proto, že je to právě Trump. Říká-li tedy Trump, že válka s Íránem je správná dokonce i tehdy, kdyby byly použity zničující síly nepředstavitelných rozměrů, volič MAGA se s tím ztotožní, protože to říká „jejich“ Trump.