Ve svém nejnovějším rozsáhlém a analytickém textu s názvem „Dílčí reformy jsou málo, řešením je systémová změna“ v části „Co dělat?“ navrhuje Václav Klaus celou řadu zásadních opatření. Mezi nimi i vážnou reformu školství. Tento systémově zásadní krok je mimořádně nutný. Dokonce i náměstek ministra školství musel přiznat, že „až 30 procent patnáctiletých nedosahuje funkčních čtenářských a matematických znalostí, což komplikuje možnosti jejich dalšího vzdělávání“.

Na zdrcující přiznání zoufalého stavu našeho školství reagoval v posledních dnech ministr školství Bek „zahájením debaty“ o úpravě rámcových vzdělávacích programů. Což o to, upravit, zpřísnit, lépe a srozumitelněji strukturovat, závazněji stanovit, jaké učivo ve kterém ročníku má být žáky zvládnuto – ano, to by byl pokus o krok správným směrem. Takhle o úpravě rámcových vzdělávacích programů ovšem ministr ani jeho úředníci nepřemýšlejí.

Základní filozofii své „modernizace“ Bek shrnul lapidárně: „Opouštíme encyklopedické pojetí.“ Děti se nebudou muset „šprtat, zato jim bude nabídnut hlubší vhled do učiva a budou rozvíjeny jejich praktické dovednosti“. Oficiálně se tento přístup v ministerských návrzích nazývá „provzdušnění obsahu“.