To, že vážná debata na toto klíčové téma však domácí politiku míjí, potvrdili v plné nahotě (a není to žádným překvapením) o minulém víkendu na svém sjezdu čeští lidovci. Pavel Svoboda, jeden z jejich poslanců Evropského parlamentu, mimo jiné prohlásil, že „k EU pro nás neexistuje alternativa. I když má unie chyby, unie jsme my. ... V zájmu ČR je patřit k tvrdému integračnímu jádru EU“.

Říci, že unie má chyby, je to samé, jako v poslední dekádě komunismu v Čechách „kritizovat“ přílišnou byrokracii. To už se v rámci tehdejší „konstruktivní kritiky“ mohlo. Co se však v žádném případě nesmělo, bylo obnažení podstaty režimu. To bylo zakázáno a trestáno. Připustit unijní „chyby“ si už v rámci „zdravé eurokritiky“ může dovolit i takový „Evropan“, jakým je Pavel Svoboda. Pojmenovat kořeny a hlavní příčiny krize stávajícího modelu evropské integrace však nechce, protože kritizovat něco, „k čemu pro nás není alternativa“ považuje za stejné kacířství, jako v komunismu obhajovat přednosti kapitalismu.