Vše v Polsku probíhá mimořádně rychle. Tusk se chce již ve středu zúčastnit summitu EU – Balkán v roli polského premiéra, odtud chce odcestovat do Bruselu na čtvrteční zasedání Evropské rady, kde prý hodlá „demonstrovat dramatickou změnu postojů Varšavy k Bruselu“.

Tuskova „podivná“ koalice, skládající se z liberálů Polsko 2050, Polské lidové strany, Třetí cesty a Levice, je klasickým politickým kočkopsem. V tom si budou Tusk s Fialou rozumět. Přestože ji Tusk označuje za „centristickou“, k takovému politickému zařazení má hodně daleko. Tmel mezi jednotlivými subjekty neobstaraly ideje, sjednocujícím byl program „antiKaczyński“. Podobně jako v Čechách program „antiBabiš“.  Že je to politická cesta do beznaděje už v Čechách víme, Poláky to možná čeká také. Nejprve, a i v tom jsou Tuskovy postoje podobné těm Fialovým, však v Polsku dojde – a to velmi rychle – k vyřizování si účtů. Budoucí polský premiér to řekl jasně: „Nebude žádné smíření se zlem. Každý, kdo porušil zákon, kdo kradl, kdo za veřejné peníze lhal, se bude zodpovídat … budeme tady po PiS uklízet velmi rychle a velmi rozhodně“.

Po osmi letech relativně úspěšné polské vlády (viděno alespoň očima těch, kteří do Polska v posledních letech cestovali a byli příjemně překvapeni mohutným rozmachem například dopravní infrastruktury či výrazným zlepšením úrovně poskytovaných služeb) přichází „mstitelé“ v čele s probruselským Tuskem.