Finsko a Švédsko oficiálně požádají o vstup do NATO, informuje většina českých médií. Není to rozhodnutí překvapující. Představitelé obou severských států shodně zdůvodňují své rozhodnutí obavami o národní bezpečnost v době ruské agrese na Ukrajině. Fakticky je však ruská hrozba pouze vhodným okamžikem a záminkou, jak překonat historickou zátěž švédské a finské neutrality a formalizovat letitý, více než těsný, vztah k NATO.
Nepřekvapivé rozhodnutí politických reprezentací obou severských států však lze zobecnit. Ruská válka na Ukrajině je vítaným oknem příležitosti pro „rozmrazení“ i dalších politických rozhodnutí, jež byla z různých důvodů neprůchodná. Proto se najednou Francie a Německo shodují, že je třeba otevřít Lisabonskou smlouvu, jít ještě dál a radikálně odbourat právo veta členských států v politikách, kde ještě členské státy mohou samostatně rozhodovat a Bruselu svěřit další rozsáhlé pravomoci v sociální oblasti, zdravotnictví a obraně.
Tohoto „ukrajinského“ okna příležitosti by si pozorněji měli povšimnout i ti, kteří bláhově věří, že naše dnešní hospodářské problémy povedou k rozmělnění nebo alespoň zpomalení šílenství s názvem Green Deal. Švédsko a Finsko ukazují, že právě opak bude pravdou.
***
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
