Zastáncům této úvahy v současnosti některá fakta nahrávají, nicméně objevují se také argumenty, že tento návrat možný není. Hlavním argumentem je, že není dostatečné množství zlata, aby plnilo měnovou funkci. Oponenti namítají, že podle kvantitativní teorie peněz by se cenová hladina přizpůsobila danému množství té komodity, která by byla používána jako prostředek směny. Tak či onak to vypadá, že zatím takový obrat nenastane a svět se bude i nadále utápět v rostoucím zadlužení. Jak si vlastně drahé kovy stály v dějinách?

Vraťme se do historie USA a podívejme se ve zkratce, jak různé války, rozhodování nebo předpisy ovlivňovaly historii zlata, stříbra a měny amerického dolaru. V roce 1792 zavedla poprvé vláda Spojených států měnu podepřenou zlatem a stříbrem a toto období trvalo až do roku 1971, kdy americký prezident Nixon tuto zlatou kotvu zrušil.

V této 179leté historii zlata a stříbra v USA se do značené míry snažila vláda řídit poptávku a nabídku stříbra a jeho cenu ve vztahu k ceně zlata. Zlato a stříbro používalo mnoho vlád od roku 1700 až do pozdního období 20. století jako běžný reálný měnový nástroj. V roce 1787 dala Ústava USA Kongresu moc razit mince a regulovat jejich hodnotu.

Tzv. dvoukovový peněžní standard byl formován v roce 1792. Stanovil poměr zlata a stříbra 15:1, kdy hodnota zlata byla cca 19,35 $ za unci a stříbro bylo zakotveno na 1,29 $ za unci.