Společnost ČEZ jako investor stavby však upozorňoval, že při současných cenách silové elektřiny v Evropě není investice za 200 až 300 miliard korun rentabilní a bez státní garance se neobejde. Hranice rentability měla být dána výkupní cenou kolem 75 eur za Megawatthodinu. Jak je to doopravdy, se nedávno ukázalo ve Velké Británii. Tamní vláda uzavřela s francouzskou společností EDF smlouvu, podle níž bude garantovat výkupní cenu jedné megawatthodiny z nově plánované jaderné elektrárny Hickley Point na úrovni 100 Eur + inflace po dobu 35 let. Současná tržní cena elektřiny je zhruba poloviční. Jak zjistily Hospodářské noviny, britského vzoru se chytlo české ministerstvo průmyslu a obchodu, které už chystá podobou garanci pro nový Temelín. Rozdíl, o který by byla aktuální tržní cena elektřiny nižší, než garantovaných 100 eur, by stát ČEZU doplatil. Teoreticky by to mohlo být při plném výkonu až 35 miliard korun ročně.
Britští ekonomové kroutí nad rozhodnutím své vlády hlavou, např. analytická společnost Liberum Capital ji hodnotí jako naprosto nevýhodnou. Za stejné peníze by prý bylo možné postavit plynové elektrárny s devítinásobným výkonem. Vláda v Londýně si však dala za cíl uzavřít do roku 2050 všechny energetické zdroje, produkující CO2, takže vedle obnovitelných zdrojů ji už zbývá jen jádro. Jako ostrovní stát je navíc Británie značně závislá na domácích zdrojích energie.
Česko patří naproti tomu k největším evropským vývozcům elektřiny, loni činilo saldo mezi vývozem a dovozem zhruba jednu pětinu. V absolutním objemu exportujeme zhruba 1,5 násobek roční produkce stávajícího Temelína. Ani po plánovaném odstavení některých uhelných elektráren nedostatek elektřiny nehrozí, jak uvádí např. studie firmy Candole Partners. Problematický je i předpoklad budoucího růstu poptávky po elektřině.
V Evropě se díky rozvoji solárních systémů pro maloodběratele, které dokáží vyrobený proud akumulovat, rychle rozmáhá energetické samozásobitelství. Jde o nový trend, který ještě statistika nedokázala zcela podchytit. V Německu se odhaduje, že samozásobení elektřinou dosahuje v současnosti asi 10% a každoročně o několik procent posílí. To povede k dalšímu poklesu cen silové elektřiny, stejně tak jako narůstající podíl obnovitelných zdrojů. Je tedy dost možné, že ani nyní uvažovaných 100 Eur za megawatthodinu nebude pro rentabilitu nového Temelína stačit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
