V okamžiku voleb, které v úterý Barack Obama vyhrál o dvě procenta odevzdaných hlasů, se jejich protichůdné názory nijak nesblížily, naopak, zůstávají na scéně jako trvalé ideologické spory, které však bude muset americká politická reprezentace nějak překonat, chce-li se pohnout o krok dál.
To bude těžké už proto, že letošní americká předvolební kampaň byla neobyčejně tvrdá, vyčerpávající a nesmírně nákladná, zřejmě dosud nejdražší vůbec. Uvádí se, že prý stála dohromady asi šest miliard dolarů. Do těchto nákladů je nutno započítat přes dvě desítky jarních primárních voleb, které vybíraly kandidáta republikánů, pak celonárodní sjezdy obou politických stran, které v létě potvrdily jejich kandidatury, dále čtyři velké předvolební televizní debaty a bezpočet reklamních spotů, které měly zapůsobit na nerozhodnuté voliče.
Výsledek je však, jak uvádí dnešní vydání amerického listu International Herald Tribune, skoro stejný, jako by byl na začátku volebního klání. „Když všechen ten křik odezněl, Američané více méně jen potvrdili status quo,“ píše deník. „Navrátili Baracka Obamu do Bílého domu na další čtyři roky, upevnili existující republikánskou nadvládu ve Sněmovně reprezentantů a ponechali Senát v rukou demokratů.“ Vše tedy zůstává při starém a ani počet poslaneckých mandátů na obou stranách se skoro nezměnil.
Možná byly tyto volby větším úspěchem demokratů, kteří opravdu měli co ztratit, ale nakonec o to nepřišli. Nejen že si ponechali prezidentský úřad, ale udrželi si i těsnou většinu v Senátu.
Tvrdá volební bitva ovšem zanechala Washington rozpolcený na dva nesmiřitelné tábory. Ačkoli se oba prezidentští kandidáti lišili jen málo v otázkách americké zahraniční politiky, existují mezi nimi velké rozdíly v politice domácí. Jak podotýkají pozorovatelé, zuřivá debata posledních měsíců o velikosti a úloze vlády není ani zdaleka ukončena, nebyla zatím nalezena ani rovnováha mezi vládní politikou úspor a výdajů, a stejně nevyřešené zůstávají všechny politické spory o výši daní.
Prezident Obama vedl v těchto záležitostech dlouhé zápasy s Kongresem, které do značné míry ochromily jeho vládnutí v posledních dvou letech. Existuje proto reálné nebezpečí – vzhledem k rozložení politických sil ve Washingtonu, které zůstává prakticky stejné jako před volbami – že tato situace se nyní bude opakovat.
Je ovšem v zájmu prezidenta, ale i představitelů obou politických stran, aby hledali nějaký kompromis. Proto už ve svém prvním děkovném projevu k voličům, bezprostředně po svém znovuzvolení, dal prezident Obama najevo, že je připraven a ochoten o těchto záležitostech znovu jednat a hledat řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany, tedy i pro republikány.
Avšak ve skutečnosti je na tato jednání jen velmi málo času. Jak poukazují ekonomové, Spojeným státům hrozí tzv. fiskální útes, tedy nikoli jen malá, ale opravdu veliká překážka, pokud nedojde k dohodě ještě do konce letošního roku. Tehdy totiž vstoupí v platnost zákony, které upravují automatické zvyšování daní a omezování výdajů a jejichž účinnost byla prozatímně pozastavena. Prodloužit ji může jen prezident po dohodě s Kongresem. Pokud se nedohodnou včas, připraví po novém roce americkým občanům opravdu krušné chvíle.
Šéf republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner také naznačuje, že je ochoten jednat – ale od obecných deklarací je ke konkrétnímu kompromisu ještě hodně daleko. Jak včera řekl Boehner: „Americký lid znovu zvolil prezidenta a znovu zvolil naší většinu ve sněmovně. Je-li to mandát, pak je to mandát pro obě strany, aby hledaly společné stanovisko.“
Je tedy už jasné, že ani jedna strana se nebude chtít vzdát svých pozic snadno, i když podle analytiků Obamovo volební vítězství ho přece jen staví do poněkud lepší vyjednávací pozice, než jakou měl před volbami. Vzájemné měření sil ve Washingtonu tedy pokračuje, jen s tím rozdílem, že už se pořád všichni nemusejí ohlížet na to, jak dopadnou volby.
komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
