I když zatím nemáme k  dispozici detaily, pravděpodobně se dařilo především domácí spotřebě. Ta těžila z dalšího růstu zaměstnanosti. Naopak lehce na brzdu mohly šláponout investice a zahraniční obchod - to alespoň naznačuje pokles dynamiky průmyslu. Celkově čísla ukazují, že ekonomika eurozóny oproti roku 2015 v první polovině roku zrychlovala a před britským referendem si vedla velice slušně.

Co je pro trhy možná ještě důležitější, že zatím i první post-brexitová čísla vyznívají pro eurozónu dobře.  Červencová podnikatelská nálada (PMI) se zhoršila jen kosmeticky, a to pravděpodobně kvůli menším ekonomikám těsněji napojeným na Británii (Irsko, Nizozemí). Naopak v Německu nebo ve Francii se v prvních týdnech po Brexitu nálada mezi podnikateli spíše vylepšovala. Prvotní psychologický šok by tedy neměl mít na jádro eurozóny výraznější dopad. Pokud podniky nepanikaří, neomezují investice a nabírání nových zaměstnanců (v sektoru služeb nabírají nejrychleji od roku 2008), je to dobré znamení. Růst tažený postupným vylepšováním situace na trhu práce může  pokračovat a ECB nemusí panikařit. I když ekonomika v druhé polovině roku pravděpodobně zpomalí (za celý rok odhadujeme konzervativně 1,5% ní růst), ECB nyní nemusí horlivě vymýšlet, jak napumpovat do ekonomiky více peněz.