Novodobá historie Singapuru začala před dvě stě lety, podepsáním smlouvy mezi legendárním Sir Thomas Raffles a Malajským Sultanátem Johor. Singapur se stal britskou kolonií. Druhým mezníkem v novodobé historii Singapuru byly všeobecné volby v roce 1955. Volbám následovalo v roce 1959 zavedení funkce premiéra. Prvním premiérem na dlouhá desetiletí byl vybrán Lee Kuan Yew. Za jeho vlády se Singapur stal v roce 1963 členem Malajsijské federace, společenství britských kolonií a protektorátů, se statusem nezávislých států.

Členské státy Malajsijské federace byly členy OSN. Praktickou nezávislost získal Singapur v roce 1965 praktickým vyhnáním, formálně „mírovým rozvodem“ z Malajsijské federace. Připomínám tuto skutečnost, protože obsahuje nejenom politické poučení pro EU a Řecko, ale možná i pro ČR. O poučení hospodářsko – technologickém, včetně neobnovitelného přírodního zdroje, kterým je voda, se zmíním také.

Dnes, v neděli v devět hodin ráno místního času v Singapuru začaly oficiální oslavy vysíláním projevu Li Quan Ju z roku 1965 o vyhlášení nezávislosti Singapuru. Následuje velká přehlídka, včetně letecké, ohňostroj a další. Všechny vstupenky, i na zkoušky, byly prodané předem. Je co slavit.

Singapuru za dobu své podmíněné nezávislosti a monopolu jedné politické strany, která má v Parlamentě 80 míst z celkových 87, se podařilo zabezpečit 90 procentům svých obyvatel mít vlastní střechu nad hlavou a HDP na obyvatele větší než 56 tisíc USD. To vše, podle hodnocení EU, bez dodržování tzv. lidských práv, svobody slova a demokracie.

Dnes, v neděli, má být podle zpráv horko i ve střední Evropě, větší než na jihu Evropy. V Praze se prý dokonce postříkávají ulice pitnou vodou. Vltava ale není Labe, ve kterém se ryby nenaučily prosit o vodu.