National Archives at College Park, Maryland, nabízí na svém speciálním terminálu, podobně jako e-knihovna CIA a německý Spiegel z roku 1959 (http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-42623068.html) , abych uvedl tři zdroje z mnoha jiných, kopie dokumentů potvrzující, že Bandera byl hodnocen předchůdkyněmi CIA, založena18.9.1947 (CIC a OSS), jako terorista (dokument ze 4.2.1948), a že pracoval jako německý špión pod jménem Konsul-2 (CIA, 1951, 4 str.) v rámci struktury Fremde Heere Ost. Tu založil ve službách USA Reinhard Gehlen. Ve Fremde Heere Ost pracovalo bez vědomí veřejnosti více než 4 000 nacistů provádějících špionáž proti SSSR jako analytici, vědci nebo inženýři. Dokumenty nabízejí také odpověď na otázku, proč byl Bandera osvobozen vojenskou zpravodajskou službou OKW vedenou Wilhelm Franz Canarisem (1887 – 1945) z polské věznice, a proč bylo těžké i pro cizí zpravodajské služby zjistit Banderovo místo pobytu v Německu.
Komu nestačí tato nápověda, může hledat dál v archivu CIA. Ten nabízí spis o nacismu a osobě Bandera v obsahu 239 stran. Dokument 10 April 1947, Secret Internal Route Slip for CIC, European Theater // INSCOMDossier ZF010016WJ. P. 1919-1920 mluví sám za sebe. Článek ve Spiegel napsal, pokud mě paměť neklame, Jaroslav Stecko (1912 - 1986). Ten pochodoval do Lvova společně s Němci 30. Června 1941. Již povrchní studium dokumentů indikuje, že od 50 let minulého století se pracovalo na oživení Bandery jako symbolu hnutí proti všemu, co je ruské, nebo spojené s Ruskem. Dokazují to nejenom ukrajinský časopis nacionalistů v USA pojmenovaný Svoboda, ale i příspěvky v NY Herald Tribune, práce historika Jeffry Burds, https://www.livelib.ru/author/1082684-dzheffri-burds, j.burds@neu.edu, profesora (American University) Christopher Simpson, nazvaná Blowback, a dalších, včetně projevu Churchilla ve Fultonu (5.3.1946). Ten odpískal boj proti SSSR a umožnil využití Bandery a jeho stoupenců v poválečném boji proti SSSR, dnes RF.
Bandera se prokazatelně 13x tajně setkal s představiteli CIA. Například: 22.3.1950 v Hamburku, 17.5.1950 s CIA, 7.5.1951 na letecké základně USA ve Wiesbadenu, atd. Byl CIA zaregistrován pod EGMA 128250, 15. Ledna 1955. V roce 1957 přišla CIA a MI-6 k přesvědčení, že většina agentů Bandery se dostala pod kontrolu orgánů SSSR. Než Bandera mohl odletět do USA v říjnu 1959, zemřel. Jak? To je jiná historie.
Bandera se oficiálně zúčastnil dvou tajných operací CIA: Redwood a Aerodynamic. Dříve pod jménem Ukrainische - Gesellschaft für Auslandsstudien. Mohu si představit, že tajná operace pokračuje i dnes. Koho zajímá téma Bandera – USA – Ukrajina může si přečíst knihu Old Nazis, the New Right, and the Republican Party (South End Press, 1991) nebo si přečíst interview Paul H. Rosenberga s autorem Russ Bellant, nazvaném Seven Decades of Nazi Collaboration: America’s Dirty Little Ukraine Secret, z 28. Března 2014 v The Nation.com a Foreign Policy In Focus.
Kdo se diví zákonu Ukrajiny, oslavám 110. Narozenin, reakcím EK a dalších, neví nic, nebo málo také o pozadí návštěv, dnes ex-šéfa CIA Brennan, více - prezidenta USA a šéfa NATO na Ukrajině v době státního převratu, ale i o manželce ex-prezidenta Juščenko, a o příčinách současné podpory Ukrajiny ze strany USA. Kdo si neumí představit, co nás ještě čeká po studiu uvedených referencí, tomu není pomoci. Proč?
Protože případ Bandera je jedním z klíčových kamenů více než 70 let trvajícího boje USA proti SSSR, dnes RF, oslabování Evropy, v daném případě EU jako takové, a jejího vztahu k RF. Vnější tlak na RF umožnil páru UK – USA nezákonný státní převrat na Ukrajině, zatažení EU do sporu, mimo jiné i s českými komparsisty (Štětinou, ex-ministrem Zaorálkem a dalšími), sjednocení RF a Krymu, a v neposlední řade aféra Skripal & Co. Podčiněním EU USA a UK se vnější tlak na RF dostal blíže ke kulminačnímu bodu. Hospodářské a diplomatické vztahy EU s RF se na dlouhou dobu oslabily. Další zvýšení tlaku na RF je prakticky nemožné (což dokazuje malá efektivita sankcí a strach NATO z velkého konfliktu), stejně jako je nemožné očekávat vzdání se Krymu Ruskou federací bez boje. Proto došlo k vytáhnutí jedné z posledních karet: Rozkol Pravoslaví s aktivní pomocí USA a kalkulovanou občanskou válkou mezi Slovany ve střední a východní Evropě, s možností jejího rozšíření na Balkán, s vedlejším efektem: dodatečným oslabením V4, potažmo i projektu 16+1.
Vytáhnutí jedné z posledních karet Anglosasů si vynutilo pravděpodobně uvědomění části vojenských, politických a propagandistických elit, které byly profesionálně klamány prezidentem Putinem, nejpozději od svého vystoupení v Mnichově v roce 2007. Jak? Tím, že prezident Putin věděl a ví, jak myslí a konají, instaloval mj. občanského ministra obrany (Serdjukova, neschopného vybudovat novou ruskou armádu), nechal zveřejňovat odstrašující případy korupce v RF na vysoké úrovni (podporující přesvědčení západních elit o korupci a bezvýchodnosti obrany RF a totálního rozpadu VPK) a v neposlední řadě, nikde nezveřejnil pověření o utajeném budování nové ruské armády dnešním ministrem obrany, Šojgu.
Že rozkol v Pravoslaví na Ukrajině má dokazatelné spojení s CIA, indikuje vyznamenání ex-spolupracovníka CIA, dosazení dvou amerických osob do vedení církve a nezákonné založení církve v součinnosti s vládou Ukrajiny, definující komplexní kontradikci.
Hodnotit vyjádření ministra Petříčka mi nepřísluší. Jako občan EU vnímám jeho prohlášení jako lehkomyslné, vzhledem k oficiální politice EU, ve vztahu k nacismu a v kontextu asociační smlouvy EU – Ukrajina. Částí české veřejnosti léta idealizovaná politika ČSSD, i vůči RF, umožňuje panu ministrovi zneuctívat instituci MZV a vědomě ignorovat nebezpečí pro ČR. Nebezpečí v kontextu zájmů USA ve spojení s glorifikací Bandery – rozkolu Pravoslaví – oslabení EU, včetně V4, by měli vysvětlit ministrovi jeho poradci. Následky nebezpečí se objeví v české kotlině ve své šíři a hloubce nejpozději během konečného rozpadu Ukrajiny. Ten se mi dnes jeví nevyhnutelným. Souhlasu netřeba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
