V právě ukončeném kalendářním roce, Čína rozhodla nebýt hlavním kreditorem USA. Zmenšila vlastnictví amerických dluhopisů do 1,12 triliónů USD. Tak se stalo Japonsko opět, od září 2008, hlavním kreditorem USA. Japonci investovali 1.13 triliónů USD do amerických dluhů. O rozhodnutí Číny se vzdát role největšího věřitele USA se nediskutovalo veřejně. Svět se to dověděl v polovině prosince po té, co FED zvýšila svoji úrokovou sazbu na 0,7%. Od ledna do října 2016 Čína prodala 130,4 miliard USD (10,5%). Valutové rezervy Číny se snížily, dosáhly v prosinci 2016 úrovně 3.011 triliónů USD. Jedním z důvodů prodeje amerických dluhopisů byla potřeba podpořit jüan, zvaný rénmínbì, lidová měna. Své sehrály snížený hospodářský růst a vítězství pana Trumpa. To vyprovokovalo odliv kapitálu, především z rozvojových zemí. Odliv kapitálu jsem identifikoval již říjnu, i z Hongkongu.

Prodej amerických dluhopisů se nelíbí expertům Forbes, ani CNN Money. Podle jejich slov se narušil konsensus mezi USA a Čínou. Možná, že na tom něco je, protože se Čína rozhodla investovat v Evropě. Například ve Velké Británii. Tamní vládě dala čínská státní korporace CGN úvěr 6 miliard GBP na stavbu atomové elektrárny Hinkley Point (Summerset), při podílu ve výši 33%. Britská záliba v jüan se prezentuje i v podobě slibu Londýna povolit účast CGN ve stavbě další atomové elektrárny, Sizewell (Suffolk), a investicích do nemovitostí, které dosáhly v uplynulém roce USD 5 miliard. Aby toho nebylo málo, 2. Ledna 2017 byl otevřen 12 tisíc kilometrů dlouhý provoz vlaku s 200 kontejnery mezi Londýnem a čínským městem I-wu, městským okresem v městské prefektuře Ťin-chua v provincii Če-ťiang. Rozloha tohoto významného obchodního střediska, celého městského okresu, je 1103 čtverečních kilometrů. V roce 2010 v něm žilo přibližně 1,2 miliónu lidí. Úspora času pro Číňany je veliká: dříve trvala přeprava zboží nejméně 40, dnes pouhých 18 dní. Tak se stala Velká Británie osmým účastníkem projektu a Londýn devatenáctým evropským městem se všemi výhodami a nevýhodami. Pro doplnění uvádím, že komunikační síť Číny v EU, jejíž historie začala 2012, tvoří 39 železničních linií, které spojují 16 čínských měst s 15 evropskými. Proč ČR mezi nimi není, ví i vrabec na střeše.