Autoři nové doktríny ji formulují jako „dokument strategického významu“, na základě kterého budou rozpracovány konkrétní státní programy a organizace komunikace s ostatními státy a mezinárodními organizacemi. Návrh nové doktríny, kterou ještě nepodepsal prezident Putin, identifikuje pět hlavních nebezpečí:
První nebezpečí: Cizí státy rozvíjejí a zintenzivňují své informačně-kybernetické technologie (IKT) a potenciály, včetně technické rozvědky ve vztahu ke státním orgánům, vědeckým institucím a podnikům, především s vojensko-průmyslovým zaměřením. Druhé nebezpečí: Tajné služby cizích států a jim podřízené nebo ovlivňované „občanské organizace“ jednotlivých států aktivně využívají IKT s cílem „rozrušení státní suverenity a teritoriální celistvosti“ včetně „destabilizace vnitropolitické a sociální situace.“ Výsledkem je tendence zvýšit množství materiálů v zahraničních mediích obsahující neobjektivní informaci o vnitřní a zahraniční politice RF, které jsou vědomě namířeny především na mladou generaci s cílem rozrušit kulturní a duchovní hodnoty, patriotické tradice a historické skutečností. Třetí nebezpečí: Rozměr trestné činnosti s pomocí ITK, především ve finanční sféře, ochraně občanských práv. Čtvrté nebezpečí: Zaostávání RF za vedoucími státy s vysokou úrovní ITK. Tento stav způsobuje závislost na exportní politice těchto států. Především v dobách konfliktů nebo války. Páté nebezpečí: Snaha jednotlivých států zneužít svoji současnou technologickou dominanci v globálním informačním prostoru pro dosažení svých hospodářských a geopolitických cílů.

Ruská federace a dalších devatenáct států nedávno položily základ pro globální pakt o elektronickém nenapadání pod záštitou OSN. Nehledě na tuto aktivitu bude RF na základě zkušeností vyvíjet vlastní obranné informační síly a prostředky pro strategické omezení vojenských konfliktů. Zde se prakticky jedná o analogii omezení použití jaderných zbraní. RF bude také připravena pomáhat svým spojencům. Ti ale nejsou, z pochopitelných důvodů, v dokumentu konkrétně pojmenováni.