V daném případě se v současné době jedná o přinejmenším pochybnou nebezpečnou kvalitu. Pochybnou a nebezpečnou proto, že vztah Evropy, představované v současnosti EU a NATO, s USA je založen na asymetrickém, tudíž vynuceném, spojenectví, tj. nepřirozeném vztahu. Vztah Evropy s Ruskem je v současné době také asymetrický, vynucený a nepřirozený.

Rozdíl mezi uvedenými vztahy je pouze ve skutečnosti, kterou představují dvě historické pravdy, z mnoha dalších: 1) spojence a přátele si člověk vybírá sám, sousedy ne. 2) dobrý vztah se sousedem je nepopíratelně důležitější, než dobrý vztah se vzdáleným přítelem nebo příbuzným, protože je přirozený. Vztah Evropy s USA a Ruskem není bezpečný. Je tomu proto, že oba vztahy jsou nepřirozené a podmíněné. Proto se logicky nabízí otázka bezpečnosti.

Při kladení otázky o bezpečnosti, je nezbytné si prvně vyjasnit a uvědomit, co rozumíme pod bezpečností, a o jaké bezpečnosti - kde a kdy - máme mluvit, nebo mluvíme. Teprve po té přichází potřeba se zabývat otázkou, jak lze dosáhnout té konkrétní specifické bezpečnosti, když ne té celkové, jak by se mělo. Naši lídři odmítají vehementně a bezodpovědně dialog o globální bezpečnosti v již globalizovaném světě. Následná prověrka metod k dosažení bezpečnosti, ať již globální, regionální nebo specifické, vede k odpovědi, proč je vybraná cesta, metoda k zabezpečení bezpečnosti tou správnou, jedině správnou, nebo špatnou. Již zde se nacházíme na bodu, který nám jasně dokazuje, že naším největším problémem je pokrytectví. Pokrytectví ve své nahé podobě pramení ze zrady přirozených a tvorby umělých hodnot, z používání tzv. politicky korektní mluvy zastírající skutečnosti a realit a v neposlední řadě z ignorování principu vztahu. Přiznání a plné uvědomění si existence nebezpečí vyplývajících z pokrytectví vede k poznání, jak tenká je slupka naší demokracie a jak velká nebezpečí se pod ní skrývají a stojí přede dveřmi.

Nebezpečí přede dveřmi vztahu Evropy s USA a Ruskem definují objektivní základní trendy, které se pojednávají povrchně. Uvádím pouze tři: demografie, ekologie životního prostředí a objektivně nerovnoměrný pokrok lidstva. Všechny uvedené trendy jsou zpolitizované, představují ohrožení stávajícího hospodářského systému založeného na expanzivitě a vyžadují zásadní rozhodnutí, které naše závislé politické výkonné elity nejsou z mnoha důvodů schopny přijmout, ke škodě velké části civilizace a ostatních částí Planety.