Premiér přitom po celou dobu u moci zapomíná na kvalitativní zvýšení informovanosti společnosti, bez pauzy testuje a prezentuje své improvizační schopnosti vycházející z archetypu rodného jazyka a z něho odvozené psychologie, a vede svoji politickou kariéru ke konci v doprovodu demagogie, politikaření a izolace ve stínu hledání pravdy, zda bývalá Státní bezpečnost mohla nebo nemohla zfalšovat dokumenty, které se čas od času objevují v tisku, aby nemusel spát, mohl makat a veřejnosti sdělovat, o čem sní, když nespí.

Ředitel Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Nikolaje Gamaleja (1859 – 1949), kde byl vyvinut Sputnik V, mikrobiolog Alexander Ginzburg (1951) je v mnohem lepší a pohodlnější pozici. Ví, co dělá, ví, jak lze složité věci srozumitelně vysvětlit prezidentovi, což nepřímo nabízel i českému premiérovi a jeho poradcům v rámci přímého přenosu porady prezidenta Putina se členy vlády a odborníky. Ví něco, co my tady nevíme, když si mohl včera dovolit prohlásit: Mám naději, že vakcína bude působit ne jeden nebo dva roky, ale celoživotně, pět, deset let a déle. Jak říkám, dám své protilátky do dědictví svým potomkům. Přitom zdůraznil, že očkovat se budou po druhé a dobrovolně ti, u kterých se zjistí snížení protilátek. To vše v rámci speciálního výzkumu pro budoucnost, bez politických záměrů a podnětů.

Pro čtenáře, kteří nevědí nic, nebo málo o historii ústavu vedeného mikrobiologem Ginzburgem, nabízím krátkou informaci. Institut byl založen před 130 roky, v roce 1891 ruským přírodovědcem Filipp M. Blumenthalem (1859 v Moskvě). Jeho laboratoř byla v roce 1919 znárodněna, rozšířena a přejmenována na státní Bakteriologický institut lidového komisariátu pro zdravotnictví Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). V roce 1931 byl přejmenován v rámci rozšíření funkcí a integrování dalších institutů na Centrální institut epidemiologie a mikrobiologie (CIEM). V začátku druhé světové války byly založeny filiálky v Almatě a Sverdlovsku (dnes Jekaterinburgu) a jedno oddělení v Kazani. V roce 2017 byl institut přejmenován v čest ruského vakcinačního pionýra Nikolaje Gamaleja (1859 - 1949), v žádném případě z politických nebo propagandistických důvodů.

Nikolaj Gamaleja v průběhu roční stáže v Pasteurově ústavu, významném středisku základního výzkumu pro biologii a lékařství se sídlem v Paříži založeném 4. června 1887, si výtečně osvojil metodu výroby a metodiku aplikace vakcíny proti vzteklině. Po návratu založil s podporou Louise Pasteura (1822 - 1895) společně s Iljou Iljičem Mečnikovem (1845 - 1916) a Jakovem Juljevičem Bardachem (1857 - 1929) první bakteriologickou laboratoř Ruského impéria se sídlem v Oděse. Laboratoř od samotného začátku spolupracovala s jednou z hlavních ukrajinských univerzit založené carem Alexandrem II. Nikolajevičem v roce 1865. Univerzita byla pojmenována po Ilji Mečnikovi, nositeli Nobelovy ceny za medicínu a významného výzkumníka v oblasti infekčních onemocnění. Moderní politikaření potvrzuje zpráva ukrajinských novin z roku 2013. Tehdy noviny Ukrajinský týden prohlásily, že personál univerzity je otevřeně ukrajinofobní, protože nevyučuje v ukrajinštině. Univerzitě byl vyhlášen boj, přestože od svého založení se na ní vyučovalo v ruštině, nikdy ne v ukrajinštině. To se snaží změnit ukrajinští nacionalisté násilnou cestou pomocí zákona o ukrajinizaci, ničí zbytky hodnot vytvořených opravdovými vědci, nemajíc současně ani peníze na knihy v ukrajinštině.