Jan Campbell: Nu! Udělejme to takhle!

11.09.2021 7:29 | Komentář

V první části příspěvku jsem se zmínil o osudu Amati a Krajky v Kraslicích. Historie a osud tohoto města, ve kterém se vyráběly hudební nástroje, krajky a jiné produkty známé a hledané ve světě, nabízejí v kontextu návštěvy prezidenta Steinmeiera, působení Styčné kanceláře Svobodného státu Sasko v ČR, přípravy druhého předsednictví ČR v Radě EU (od 1. července 2022) a v den práce na příspěvku (8.9) v Chemnitz probíhající konference ministrů, (na které se projednávají mj. otázky Německo – českých vztahů) reálné posílení sousedství ČR a Svobodného státu Sasko, potažmo SRN, a to nehledě na výsledek voleb v SRN a ČR.

Jan Campbell: Nu! Udělejme to takhle!
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Textilní historie

Na Kraslicku se začala psát textilní historie v průběhu 18. století. Do té doby řada obyvatel pracovala především v rudných dolech. Od 17. století dolování v okolí Kraslic upadalo, což umožnilo rozmach původně lidových řemesel. Mezi nimi bylo i krajkářství a textilní průmysl. Mezi významné zakladatele textilní tradice ve městě patřili bratři Starckové(Štarkové). Ti postavili továrnu na krajky, výšivky a záclony. Národní podnik Krajka se nezabýval jen výrobou krajek, ale také tylu, prýmků, záclonovin a zboží podobného druhu, měl vlastní barvírnu, zpracování a úpravnu. Převážná část výroby z Krajky se vyvážela a jen necelých dvacet procent celkové výroby, například oděvních výšivek šlo na tuzemský trh. Podnik Krajka Kraslice získal řadu úspěchů na světových výstavách a veletrzích. Přispívaly k tomu i různé výrobní inovace a novinky. Jednou z nich to byla výšivka diolenu na silon. Světovou novinkou byla oděvní výšivka dělaná přízí novou barvící metodou. Jmenovalo se to Varikor. Krajka nabízela v kolekci 170 až 190 druhů záclon, 250 druhů výšivek a desítky druhů plyšů.

Dva roky po tzv. sametové revoluci byl podnik Krajka Kraslice přeměněn na akciovou společnost. V roce 1994 byla společnost privatizována a začaly existenční problémy, které trvají dodnes. V pěti závodech rozmístěných v Kraslicích, v Chodově a Aši, z nichž v největším závodě v Libavském údolí vyrábějícím záclony pracovalo 1200 pracovníků, většinou žen.

V kontextu tématiky doporučuji seznámit se s historií a současností obce Großschönau (v německém hornolužickém dialektu Grußschiene) v zemském okrese Zhořelec (německy Görlitz), v nejvýchodnější části spolkové země Sasko. V obci žije dnes přibližně 5 627 obyvatel, leží na soutoku Mandavy a Lužničky přímo na hranicích s Českou republikou, v těsném sousedství českého města Varnsdorf.

Tradice textilní výroby v Großschönau se datuje od druhé poloviny 17. století. V roce 1666 se bratři Friedrich a Christoph Langeovi z Großschönau vypravili do Holandska, kde se vyučili tkaní damaškových textilií. Po návratu do vlasti tuto výrobu zavedli ve své obci a založili tím tradici a export damaškového plátna, zejména ubrusů a prostírání - proslulým v celé Evropě. Je doloženo, že v roce 1834 díky výrobě damašku byla zajištěna obživa pro cca 3800 místních, což představovalo v té době tři čtvrtiny místní populace. Dnes v 21. století v Großschönau byly zachovány dva závody na výrobu textilií - damašku a froté. V budově tzv. Kupferhaus, sídli Německé muzeum damašku a froté. Stojí za návštěvu žákům, mladistvým i dospělým.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

9:44 Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

Glosa k situaci v Sociální demokracii.