Edvard Beneš, spoluzakladatel našeho moderního státu a jeho druhý prezident nepřestává promlouvat k dnešku. Spor o jeho osobu, jeho dílo a odkaz není ani v novém století pouze akademický, ale má velmi aktuální politickou podobu. V říjnu tohoto roku odmítl Ústavní soud návrh na zrušení zákona z roku 2004, oceňujícího zásluhy Edvarda Beneše o stát.
Skupina bývalých politických a společenských celebrit v čele s potomky bývalých komunistických prominentů Petrem Pithartem a bývalým místopředsedou vlády Janem Kalvodou organizuje výzvu na umístění tabulky k soše prezidenta Beneše na Loretánském náměstí, která by mu připsala vinu za nástup a vítězství komunismu u nás. Zkrátka, boj o Beneše pokračuje a skrývá se v něm boj o dnešek, o naši státnost a její charakter.
Jde v něm také o to, zda jsme už konečně zralým a sebevědomým národem schopným pohlížet na své dějiny reálně a objektivně, bez falešných mýtů, legend a obětních beránků, zda jsme schopni se z dějin a činů historických osobností poučit a na tom vytvářet pro nás národ a stát lepší budoucnost.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



