Kliment rozlišuje mezi polepšitelnými a nepolepšitelnými hříšníky. Origénes tvrdí, že nikdo z lidí není absolutně čistý a proto musí ohněm projít všichni. Skutečnými otci očistce jsou však otcové latinské církve. První z nich je svatý Augustin. Velkým zakladatelem očistce je 64. papež Řehoř Veliký (asi 540 – 604). Ten v době moru rozvinul Augustinovu nauku o očistném ohni, definoval malé, střední a velké hříchy, pokání ale situoval jednak na tento svět, hovoří ale i o očistci na onom světě. O onom světě a očistném ohni se v duchu Řehoře a Augustina vyjádřili Tajon ze Zaragozy, Beda Ctihodný, později Haymon z Halberstadtu, Drythelm, Wetti. Ten do očistcové tematiky zavádí poprvé politiku, když vidí Karla Velikého, jak je mu trháno pohlaví za nedovolené lásky. V podobně zastrašovacím duchu postupuje i karolínská liturgie. Víru v očistec sdílí katolická církev, a ve všeobecnosti i anglikánská. Podobný koncept je i v mormonismu i judaismu. Protestantské církve naopak pojem očistce většinou odmítají.

Nevím, který z žijicích křesťanských politiků v USA, EU a ČR se modlí za ty, kteří už skončilil svou pozemskou pouť. Vím ale, že výměna stráží ve Washingtonu znamená pouze konec útoků exprezidenta Trumpa a začátek nových prezidenta Bidena. V žádném případě to neznamená, že si EU oddechne na delší dobu, nebo že bude moci žít postaru. Dnes se zmíním pouze o jedné výzvě: Investiční smlouva EU – ČLR. Ta představuje pro administraci prezidenta Bidena jeden z prvních úkolů, který bude řešit. Proč?