Jan Campbell: Pro vyvážení a zvážení

07.02.2017 20:47 | Zprávy

V posledním příspěvku nazvaném Tichá rizika jsem se zmínil o představitelné roli Velké Británie v post Obamově NATO, post brexitové EU a v neposlední řadě při vývoji nových rizik pro Evropu a Ruskou federaci. Dnešní příspěvek je odpovědí na přání čtenářů připomenout něco z historie okupací území Velkou Británií.

Jan Campbell: Pro vyvážení a zvážení
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Jan Campbell

Ta musí odvlékat pozornost veřejnosti, protože se připravuje na novou roli ve světě, společně s USA. To vše podle závěti Winston Churchilla: Ptáte se, jaká je naše politika? Řeknu to takto: vést válku na moři, na pevnině a ve vzduchu, celou naši silou a s veškerou silou, kterou nám Bůh může dát;… Tak vypadá naše politika. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství - vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, byť by cesta byla dlouhá a těžká; neboť bez vítězství není přežití. (proslov v Dolní sněmovně, 13. května 1940).

Vitalij Čurkin, absolvent MGIMO, a jestli si dobře pamatuji, specialista na Mongolsko, představitel RF v RB OSN zaujal v posledních dnech pozici, která dovoluje tvrdit, že došlo ke kvalitativní změně argumentů RF během jednání v RB OSN. Není to jenom Čurkinova rada Londýnu, před odsuzováním a posuzováním druhých si předem očistit své vlastní svědomí, ale i možnost RF zintenzivnit šíření historických faktů pomocí vlastních medií, včetně Sputniku. Konkurenční media vzbuzují obavy. Systematické zveřejňování historických faktů totiž nabízí čtenářům, posluchačům a zaměstnancům nových institucí pravdy možnost, si uvědomit, nebo začít si uvědomovat rozdíl mezi faktem a pravdou. Fakta, kolik by jich nebylo, nejsou pravdou. Toto konstatování je nadčasové. Rozdíl mezi fakty a pravdami hraje důležitou roli nejenom v soudních sporech (i o pravdě), ve volebních kampaních, ale i v hodnocení rizik v procesu změn paradigmatu.

Velká Británie má, mimo jiné, na svědomí Malvinské ostrovy. Ostrovy byly objeveny britským mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592. V roce 1833 ostrovy obsadili Britové, kteří zde vládnou a žijí dosud. Druhý příklad, Gibraltar. Od roku 1713 na základě Utrechtské mírové smlouvy, kterou Španělé považují za nespravedlivou, je britským teritoriem s vojenskou základnou (NATO) a letištěm. Část Kypru se dvěma obrovskými vojenskými základnami, archipelag Čagos v indickém oceáně (anglicky Chagos Archipelago), jsou dalšími územími pod kontrolou Velké Británie, abych jmenoval některé. Čagos, skupina šesti atolů s více než 600 dalšími malými ostrovy, ležících asi 500 km jižně od Malediv a 1 600 km jihozápadně od Indie, převrátila Velká Británie v ohromnou vojenskou základnu. Uvádím tyto příklady, protože nelze popřít zpochybňování role Velké Británie na těchto územích vnějšími a vnitřními silami. Proto není od věci připomenout řadu referend a plnohodnotné války, včetně války na Malvinských (Falklandských) ostrovech za vlády Margaret Thatcher ani v době oslav 65 let od nastoupení HM Elizabeth II na královský trůn (1952).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

EP

Tvrdíte, že se s politiky z frakce, kterou založil Babiš nikdo nebaví. Ale pokud je někdo legitimně zvolen, neměla by bát snaha politiků spolu pak jednat? Ať se mi to třeba libí nebo ne, každý přeci hájí své voliče a každý by tak měl být minimálně vyslyšen. Ale obecně mi přijde, že celá EU má do jed...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

14:32 Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

Předseda Ústavního soudu Baxa sdělil, že Ústavní soud odmítá všechny stížnosti na tzv. kvazikoalice.…