Jan Campbell: Pro vyvážení a zvážení

07.02.2017 20:47 | Zprávy

V posledním příspěvku nazvaném Tichá rizika jsem se zmínil o představitelné roli Velké Británie v post Obamově NATO, post brexitové EU a v neposlední řadě při vývoji nových rizik pro Evropu a Ruskou federaci. Dnešní příspěvek je odpovědí na přání čtenářů připomenout něco z historie okupací území Velkou Británií.

Jan Campbell: Pro vyvážení a zvážení
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Jan Campbell

Ta musí odvlékat pozornost veřejnosti, protože se připravuje na novou roli ve světě, společně s USA. To vše podle závěti Winston Churchilla: Ptáte se, jaká je naše politika? Řeknu to takto: vést válku na moři, na pevnině a ve vzduchu, celou naši silou a s veškerou silou, kterou nám Bůh může dát;… Tak vypadá naše politika. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství - vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, byť by cesta byla dlouhá a těžká; neboť bez vítězství není přežití. (proslov v Dolní sněmovně, 13. května 1940).

Vitalij Čurkin, absolvent MGIMO, a jestli si dobře pamatuji, specialista na Mongolsko, představitel RF v RB OSN zaujal v posledních dnech pozici, která dovoluje tvrdit, že došlo ke kvalitativní změně argumentů RF během jednání v RB OSN. Není to jenom Čurkinova rada Londýnu, před odsuzováním a posuzováním druhých si předem očistit své vlastní svědomí, ale i možnost RF zintenzivnit šíření historických faktů pomocí vlastních medií, včetně Sputniku. Konkurenční media vzbuzují obavy. Systematické zveřejňování historických faktů totiž nabízí čtenářům, posluchačům a zaměstnancům nových institucí pravdy možnost, si uvědomit, nebo začít si uvědomovat rozdíl mezi faktem a pravdou. Fakta, kolik by jich nebylo, nejsou pravdou. Toto konstatování je nadčasové. Rozdíl mezi fakty a pravdami hraje důležitou roli nejenom v soudních sporech (i o pravdě), ve volebních kampaních, ale i v hodnocení rizik v procesu změn paradigmatu.

Velká Británie má, mimo jiné, na svědomí Malvinské ostrovy. Ostrovy byly objeveny britským mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592. V roce 1833 ostrovy obsadili Britové, kteří zde vládnou a žijí dosud. Druhý příklad, Gibraltar. Od roku 1713 na základě Utrechtské mírové smlouvy, kterou Španělé považují za nespravedlivou, je britským teritoriem s vojenskou základnou (NATO) a letištěm. Část Kypru se dvěma obrovskými vojenskými základnami, archipelag Čagos v indickém oceáně (anglicky Chagos Archipelago), jsou dalšími územími pod kontrolou Velké Británie, abych jmenoval některé. Čagos, skupina šesti atolů s více než 600 dalšími malými ostrovy, ležících asi 500 km jižně od Malediv a 1 600 km jihozápadně od Indie, převrátila Velká Británie v ohromnou vojenskou základnu. Uvádím tyto příklady, protože nelze popřít zpochybňování role Velké Británie na těchto územích vnějšími a vnitřními silami. Proto není od věci připomenout řadu referend a plnohodnotné války, včetně války na Malvinských (Falklandských) ostrovech za vlády Margaret Thatcher ani v době oslav 65 let od nastoupení HM Elizabeth II na královský trůn (1952).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Nový zákon o výživném

Dobrý den, paní senátorko. Já vím, že vy jste byla proti tomu novému zákonu, ale prý prošel. Dá se někde zjistit, kdo ho vlastně navrhl a kdo pro něj hlasoval? Přijde mi úplně šílené, že něco takového mohlo projít, když postiženými budou ti nejslabší, jako jsou děti. A budete vy sama usilovat o zruš...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Zločinci pod záštitou státu 1

15:57 Zdeněk Jemelík: Zločinci pod záštitou státu 1

Směr života jednotlivce často určují náhodná setkání. Je tomu tak i v případě, o němž začínám psát.