Otázka územní celistvosti a suverenity je mimo diskusi. Současně prezident by rád viděl Čínu na své straně: Chtěl bych, aby Čína stála na naší straně. Volba je však na nich... Myslím, že bez přímé komunikace mezi USA a ČLR nebude možné dosáhnout výsledku, který svět potřebuje. Do třetice: Během jednání s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou (1973) včera (1. dubna) v Kyjevě, europoslankyně zopakovala, že podporuje snahu Ukrajiny stát se kandidátem na členství v EU. Během setkání s předsedou Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem prohlásila, že Ukrajina je více Evropou než kdykoli předtím. Hluchoněmý prezident neslyšel reakce na své prosby a výtky, nebo již zapomněl, že jeho přání jsou zbožnými. Proč?

Vždy jsme se zasazovali o příměří a přispívali k němu. Druhý den tohoto konfliktu čínský prezident Si Ťin-pching telefonicky hovořil s ruským prezidentem a o několik dní později se uskutečnilo první kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Dosud se uskutečnilo pět kol, a již jsme zaznamenali určitý pokrok, uvedl představitel čínského ministerstva zahraničí pan Lutun. Upřímně řečeno, nemyslím si, že bychom měli přeceňovat roli Číny, protože vojenská akce je rozhodnutím suverénních zemí, bylo to nezávislé rozhodnutí Ruska, a prostě to nefunguje tak, že se obrátíme na Rusko a řekneme: 'Musíte zastavit tuto válku' - a oni ji zastaví.

To, že paní Roberta Metsolaová se nechala slyšet větami - Jsem tu, abych vám řekla, že jsme s vámi v dobrých i těžkých časech. Nikdy vás neopustíme. Pachatelé se budou zodpovídat za to, co zde provedli. Potřebujeme přísnější a tvrdší sankce, ukazuje na úroveň vedení EP. Italský analytik a prezident institutu Vision & Global Trends (Roma) Tiberio Graziani tvrdí, že pokud Ukrajina vstoupí do Evropské unie, bude z této spolupráce těžit, což by mohlo mít v dohledné době negativní dopad na vztahy mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Prezidentem Putinem pověřený vyjednavač s delegací Ukrajiny, česky mluvící absolvent Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), Vladimír Medinsky, kterého považuji od doby jeho působení na ministerstvu kultury za člena páté kolony v RF, reaguje jako car: Ruská federace nemá námitky proti snaze Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. Skromněji, ale o to více realisticky hodnotí šance německý kancléř Olaf Scholz: Musíme si jasně říci, že to samozřejmě má své předpoklady, ale myslím, že v tuto chvíli to není téma, o kterém bychom mohli mluvit. Musíme zabránit válce, tedy ne ji překonat - ta už probíhá -, ale zajistit, aby nedošlo k eskalaci, aby země nebyla zcela zničena, aby nezemřely miliony lidí. A galský kohout v boji o znovuzískání prezidentského křesla, prezident Emmanuel Macron uvedl, že považuje za nemožné zvážit žádost Ukrajiny o členství v EU, dokud v zemi pokračují válečné akce.

Ty budou podle mne trvat ještě dlouho, v různých formách a s různými následky, protože se skutečnou de-nacifikací Ukrajiny je možné začít až po skutečné de-kolonizaci RF a kdy nebude hrozit nebezpečí doposud neohlášených, ale reálných pekelných sankcí z její strany. Kromě toho je dobré připomenout si osud vstupu Turecka, Černé Hory a Makedonie do EU, vliv staršího partnera (NATO) na mladší již vyhořelou a bez vize konající EU a položit si čtyři otázky: 1) Jak vstoupit Ukrajině do EU bez členství v NATO? 2) Proč je velký zájem o zprostředkování míru ze zahraničí? 3) Proč nedává smysl dále jednat s delegací současné Ukrajiny? 4) Proč je nejvyšší čas přestat jednat s delegací současné Ukrajiny?

Odpověď pro ty, kdo nemá čas, nechce nebo nemůže číst do konce