Tak nějak začíná poměrně obsáhlá, svým obsahem velice konkrétní výzva veteránů, členů vlády SSSR, zabývající se problematikou přírodních zdrojů, jejich potřeb, spotřeby, geologického průzkumu a spojení s bezpečností RF. Kdo má zájem, může si přečíst celý text v ruském jazyce v knize nazvané „K 70. výročí velikého vítězství. Geologie: v tvorbě a válkách.“

?.?. Bajbakov N.K.(1911−2008), zástupce předsedy Rady ministrů SSSR, předseda Gosplanu, Kozlovskij E.A. (1929), více - prezident RAV a ministr geologie SSSR, Kolpakov S.V. (1933 – 1990), ministr metalurgie SSSR a další osobnosti zveřejněli výzvu Prezidentu Putinovi, která je obsažena ve výše uvedené knize vydané v roce 2015. První vydání knihy autora Kozlovského E.A. nazvané „Geologie. Lekce války.“ bylo v roce 2005.

Výzva velice kriticky hodnotí politiku, řízení a geologický průzkum současné vlády RF a připomíná, že původní návrh prezidentské rady je po poradách v Dumě k nepoznání. Nedávné zasedání Expertní rady Vlády RF, během kterého se projednávala zpráva Ministerstva přírodních zdrojů RF o stavu věci  je jasným důkazem nedostatečné odborné a manažerské kvalifikace ministerských úředníků. Zmiňuji tento aspekt již proto, že v posledních měsících pozoruji mimo jiné inflaci tzv. specialistů na ČLR a zvětšující se propast mezi reálným životem občanů EU a jejich lídrů, a jejich schopností něco řídit. Tak jako se autoři výzvy zasazují pro obnovení strategického plánování v oblasti přírodních zdrojů v RF kvůli hrozící neschopnosti vyhovět požadavkům národní bezpečnosti, tak by i naši lídři měli konečně dát adieu – goodby – auf Wiedersehen, všem těm, kteří v zámoří zformulují a prohlásí potřebu a v EU, NATO a v představitelné budoucnosti i EP ji bez jakékoliv diskuse potvrdí a odsouhlasí. Mám tím na mysli mimo jiné poslední rozhodnutí NATO, ale i dvouhodinovou možnost parlamentáře – člena Bundestagu, nahlédnout do nekompletního dokumentu TTIP ve speciální místnosti ministerstva obchodu SRN bez možnosti si udělat poznámku. Interpretuji akceptování takovétransparentnosti jako moderní vyhlášení kapitulace. Současně registruji s podivem snahy o konference na téma TTIP v ČR.

Na víkendovém stole prezidenta Putina je koncepční dohoda o příměří v Sýrii. Nevěřím takovému dokumentu, protože čert je jako vždy v detailu věci. Příměří se má týkat pouze bojů mezi vládními jednotkami a rebely. Nedovedu si představit, že by prezident Putin zastavil válku proti IS na půlce cesty k vítězství, i když pravděpodobně vzdálenému a drahému, podobnému tomu Afganistánu. A to v době, kdy se více a více tzv. odpovědných za náš osud vyjadřují o hrozící třetí světové válce. Vyhrůžky ministra Kerryho na adresu Sýrie a RF týkající se účasti vojsk USA (a já nevylučuji účast NATO) v pozemních vojenských akcích v Sýrii potvrzují správnost mé nedůvěry k výsledku jednání. Přidám – li k tomu zhoršující se finanční situaci Saudské Arábie a tím i růst kompenzačního prostředku ve formě pozemní intervence Saudské Arábie, zhoršující se hospodářskou situaci Turecka spojenou se strachem o posílení syrských Kurdů a v neposlední řadě kvalitativně odlišnou pozici prezidenta Asada ke dni příměří, mohu bez ostychu tvrdit, že právě probíhající Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) je prostě zbytečná ztráta času a financí. Pro neplnohodnotnou představu uvádím, že k ochraně ministra Kerryho je potřeba 4.000 policistů, nemluvě o další ochraně. Finanční náklady si nedovedu odhadnout a jsou ke dni příspěvku oficiálně nezjistitelné. Připomínám, že Mnichovská bezpečnostní konference se koná již desetiletí a výsledky jejich zasedání nezabránilo ani jedné válce a změnám režimů v poválečném světě. I proto jsem skeptický.