Tentokrát potenciálně plněné EU krví. Hloubka jezera bude známa v okamžiku oficiálního potvrzení ze strany USA o rozmístění nových, nebo dalších atomových zbraní na území SRN. Dojde – li k potvrzení oficiálně, nelze zaručit, především v době hybridní války a informační převahy USA, jak na svém, tak i na území EU.
Do té doby bude EU veřejnost konfrontována Sýrií, s ní spojenou migrací, kamufláží vnitřních rozporů a nekonečnou řadou EU summitů s různými interpretacemi jejich výsledků. Těžko se ale dostane středoevropské veřejnosti z masových medií informace o neméně závažném nebezpečí, s toho času hypotetickými následky i pro Evropu, které s sebou nese syrský vojenský konflikt.

V den, kdy píši tyto řádky, slaví muslimové a drúzové jeden ze dvou oficiálních svátků islámu, Svátek oběti, nebo také Svátek obětování či Velký svátek (arabsky Íd al-adhá, turecky Kurban Bayrami, persky Eid-e Gorbán). Zmiňuji se o svátku, protože katastrofa z roku 1990 spojená s jeho oslavou, během které bylo ušlapáno v davu v podzemním přechodu více než 1.500 poutníků, byla klíčovým důvodem pro realizaci projektu stanového města v Muně, které mělo zabránit podobným katastrofám v budoucnosti. Tento projekt mi dovoli získat poradenskou roli v projektovém managementu u hlavního architekta projektu, konvertovaného muslima, Dr. Mahmoud Bodo Rasch (12. Mai 1943), a dovedl mě až do Malajsie. Dr. Rasch měl svého času ateliéry v Leinfelden-Echterdingen, Jedda, Mekka a Medina. Proto vím, co jsou „měnící se deštníky“ v Medině, Sundance Square Plaza v centru Fort Worth, nebo pohyblivé kupole v mešitě Propheta, a jaká může být síla muslimských hodnot. K hodině psaní těchto řádek zahynulo již více než 770 poutníků, ke kterým se řadí více než 800 raněných.

V den, kdy píši tyto řádky, vypadá teritoriální rozmístění sil bojujících v sousedství Saudské Arábie, Sýrii podle obrázku (SZ Karte: Sarah Unterhitzenberger, Quelle IUCA) následovně. Asad (červená barva), Kurdské (žlutá barva), ISL (černá barva).

V posledních dnech se zintenzivňuje zpravodajství o vojenském angažmá RF v Sýrii. Nebudu toto zpravodajství podrobněji komentovat, již vůbec ne analyzovat. Připomenout chci jenom, že RF se dostala k rozhodnutí angažovat se vojensky v Sýrii v podstatě vynuceně, protože v boji proti ISL, který je v RF zakázán podporovat, USA vedená a Saudskou Arábií podporovaná koalice, nemá úspěch. Kromě toho se v Sýrii setkává národní zájem RF se zájmem Sýrie, reprezentované prezidentem Asadem. Oba zájmy odporují zájmu USA v Sýrii. O zájmech EU vědomě nepíši.

RF má v Sýrii v podstatě tři vojenské opce: Distanční, mezilehlý a přímý kontakt. Vše veřejně dostupné informace dovolují tvrdit, že doba zraje k přímému kontaktu vojsk RF s ISL. Tato skutečnost je jednou z mála, která přiměla prezidenta Obamu indikovat ochotu se setkat s prezidentem Putinem na okraji zasedání OSN, příští týden. Chci věřit, že USA nevyprovokují podobný skandál s odchodem své delegace a delegací spojenců před projevem prezidenta Putina, jako tomu v minulosti před projevy jiných nepřátel USA. Očekávám totiž vážná sdělení světu prezidentem Putinem, o kterých jsem se nedávno náznakově zmínil v jiném příspěvku.