ČNB to však radost nezkazilo a guvernér Singer sebevědomě prohlásil, že díky tomu, že centrální banka oslabila korunu, tak inflace zůstala nepatrně kladná a nedochází k omezování výroby a propouštění.

O tom, zdali o 7 % slabší kurz dokázala během dvou či tří měsíců zachránit nějaká pracovní místa, by se dalo dlouho polemizovat, nicméně jedno se centrální bance opravdu upřít nedá - devalvací postrčila míru inflace výše, takže navzdory propadu ceny plynu a energií zůstává v kladných hodnotách. Teď je ovšem otázkou, zdali ekonomika - ta domácí i zahraniční - dokáže zařídit ve zbytku roku další nárůst inflace, který by ji opravdu přiblížil cíli 2 %.Již teď je jasné, že domácí poptávka bude opět vinou mizivého (ne-li záporného) růstu reálných mezd slabá, takže odtud inflační tlaky hrozit opravdu nebudou. Růst inflace přitom mohou snadno podvazovat i ceny globálních komodit, které se ocitly ve střednědobě medvědím cyklu, a tudíž budou i nadále ohrožovat současnou cenovou hladinu elektrické energie, plynu a pohonných hmot.