Komentátoři týdeníku pak docházejí k názoru, že ty nejdůležitější strany hlavního proudu ve vyspělém světě by to mělo vést k revizi jejich politických programů, která by umožnila rovnoměrnější rozdělení plodů globálního kapitalismu, a to aniž by došlo k poškození dlouhodobého růstového potenciálu ekonomiky. Pokud se to nepodaří může dojít k tomu, že ochota veřejnosti naslouchat extrémistům, včetně těch rudě-levicových, bude narůstat.

Při nezainteresovaném pohledu na výsledky českých krajských voleb bychom mohli snadno nabýt dojmu, že český volič naplňuje varování the Economistu s výrazným náskokem před voliči v ostatních více či méně vyspělých zemích. Takto milosrdná interpretace víkendového volebního úspěchu českých komunistů by byla hodně zavádějící. Nejen čeští političtí komentátoři, ale finanční trhy dobře vědí, co je v pozadí úspěchu extrémní levice. V českém případě jde o znechucení nad - jak kdosi hezky napsal - bahnivostí domácí politické scény.