Bankovní rada jej přinesla do centrální banky a uložila do kolébky. Dlouho se nic nedělo a novorozenec hezky v klidu spinkal. Když se však po roce a půl centrální bankéři naklonili nad kolébku, aby se potěšili, ozvalo se: “táto, mámo já mám hlad”. Centrální bankéři se podivili, ale rychle neviňátko nakrmili několika desítkami miliard korun devizových intervencí. Bankovní rada chtěla nechat potomka, aby si obrovský přísun likvidity vychutnal, ale namísto toho kolébka praskla a ve světničce se ozvalo zlověstné: “táto, mámo já mám stále hlad”...