Ta přitom může být podnícena úvahami o tom, zdali tempo jakým hlavní centrální banky světa pumpují do finančního systému další peníze bude udrženo i v dohledné budoucnosti.

Tak tedy připomeňme, že tento týden dostanou trhy svoji důležitou informační potravu v podobě choulostivých dat z amerického trhu práce. Od jeho výkonu odvozuje americká centrální banka svoji politiku. Holubice ve vedení Fedu se přitom cítí poněkud zaskočeny nečekaně dobrým výkonem ekonomiky. Svižný růst pak zlepšuje situaci i na trhu práce, což by konec konců měla potvrdit i data z trhu práce zveřejněná na konci tohoto týdne. Americký trh práce přitom od listopadu loňského roku v průměru vytváří 200 tisíc pracovních míst a v únoru tomu zřejmě nebylo jinak. Takto výrazná čísla jsou nezpochybnitelným důkazem udržitelného oživení, takže není divu, že i umírněnější centrální bankéři z Fedu již (zatím) nepočítají s tím, že by ekonomiku bylo zapotřebí ještě více (monetárně) stimulovat.

Druhé zklamání z toho, že peníze na trhy aktiv nebudu přisypávány tak rychle jako dosud, může přijít ve čtvrtek odpoledne během zasedání ECB. Na jedné straně spokojenost s tím, že rizikové marže se na trzích dluhopisů utáhly a na straně druhé znepokojení jestřábů z důsledků ultraexpanzivní politiky centrální banky, může přimět vedení ECB k tomu, že do odvolání ukončí pořádání tendrů na půjčování tříleté likvidity za 1,0 %.