Nyní se zdá, že své stanovisko přehodnotil a ještě tento týden se pokusí dojem ze své váhavosti napravit. Již v úterý se setká s některými kongresmany, aby je seznámil se svými plány, jak postupovat proti Islámskému státu v Iráku a Levantě, a ve středu předstoupí před celý národ s projevem, v němž oznámí, co bude dále dělat.
Některé ze svých myšlenek už pustil do oběhu s předstihem v rozhovoru s televizí NBC. Snad aby znepokojené Američany i spojence uklidnil, že v Bílém domě stále vědí, co dělají. Obama se snaží vyvážit několik velmi obtížně slučitelných cílů.
Například zdůraznit, že Amerika nečelí žádné hrozbě, a zároveň vylíčit Islámský stát jako takové nebezpečí, které ospravedlňuje přehodnocení dosavadního amerického postoje, který dával přednost vyčkávání a pozorování, případně nanejvýš komentování.
Podle Obamy je nutné, aby si jeho spoluobčané uvědomili, že Islámský stát je zásadní hrozba, větší, než jakou představovala Al-Káida. ISIL totiž získal pod svou kontrolu rozsáhlé území. To mu umožňuje trvat, dále se šířit, hromadit zbraně a získávat další bojovníky.
Zároveň americký prezident rychle svá slova vyvážil konstatováním, že administrativa si je situace vědoma a je na ni dobře připravena. On sám se prý už celé měsíce stará o to, aby příslušné úřady shromažďovaly informace i kapacity na to, aby takovou situaci Amerika zvládla. Zde dokonce prezident hovořil v jednotném čísle, ačkoli jinak v rozhovoru používal mysticky znějící „my“.
Obama pro někoho možná překvapivě hovořil o tom, že jeho země se naučila si s problémem teroru poradit. Jako příklad uvedl situaci na kmenových územích v Pákistánu nebo potírání milicí al-Šabáb v Somálsku, kde se podařilo zabít důležitého velitele Šabábu.
Pákistán ani Somálsko však při bližším zkoumání nemohou poskytnout lepší dojem, než je nanejvýš zadržování hrozby, nikoli však její vymýcení.
Skutečnost, že Obamův projev je tak blízko výročí 11. září, ovšem americký prezident staví do kontrastu s faktem, že ze strany ISILu nehrozí přímé nebezpečí občanům na americké půdě.
Věnuje však podle svých slov velkou pozornost bezpečnosti amerického personálu na zastupitelských úřadech v citlivých oblastech. Přízrak násilné smrti amerického ambasadora v Libyi a nedávné zajetí desítek tureckých diplomatů Islámským státem v Mosulu stále děsí mnohé plánovače politiky, nejen v Americe.
Prezident také dal jasně najevo, že vzestup ISILu nespojuje s jakýmikoli chybami jeho administrativy, ať je to nedostatečný tlak na iráckého premiéra Málikího, který si znepřátelil sunnity a vytlačil Američany z Iráku, nebo s nečitelným rok starým rozhodnutím nepotrestat syrského prezidenta Asada za použití chemických zbraní. Vzestup sunnitského extremismu v Sýrii však nelze od tohoto faktoru odmyslet.
Především však chtěl Obama vysvětlit, že není druhým Bushem a že jím nebude. Nechce se nechat vlákat do další války natož ji aktivně připravovat.
Je otázkou, zda není čas, aby Obama trochu Bushem byl. Ve zmíněném rozhovoru si dal pozor na to, aby vyslovil slovo válka, a ještě jasněji dal najevo, že nehodlá poslat do Iráku pozemní jednotky. Otázkou je, zda je nakonec nebude muset poslat i do Sýrie, kde leží skutečné těžiště Islámského státu.
Obama tedy je zatím co do pečlivě pěstované image anti-Bushem, ale jeho činy, naštěstí, neodpovídají jeho rétorice. Už před řadou dní podpořil kurdské a irácké jednotky v bojích o mosulskou přehradu a nyní opakovaně americké letectvo pomohlo Iráčanům při znovudobytí oblasti kolem Hadísu.
V důsledku těchto spojených operací se museli bojovníci Islámského státu stáhnout, a zaznamenat tak další taktickou ztrátu.
Připomeňme, že boje v Iráku a v Sýrii se vedou právě podél Eufratu a Tigridu, a to o klíčové body, jako jsou právě města na řekách nebo přehrady jako zdroje vody a elektřiny. Dobře vyzbrojené jednotky Islámského státu s velmi rozsáhlým zázemím na syrském území nelze porazit dodávkami pušek nebo přileb, ale jen přímým nasazením letectva a dělostřelectva. Amerika si musí vybrat, bude-li to letectvo její nebo třeba íránské.
Prozatím Obama slíbil, že úsilí jeho administrativy bude zaměřeno nikoli na zadržení ISILu, ale na jeho systematické oslabování. Američané se prý hodlají podílet na jeho ničení a zatlačování až do úplného zániku.
Podle informací uniklých do listu New York Times Obama údajně počítá s tím, že boj proti Islámskému státu bude trvat nejméně tři roky a bude značně masivní.
Po první fázi, tedy leteckých úderech, nastoupí další etapa, v níž bude cvičit, vyzbrojovat a částečně i řídit jednotky irácké armády i kurdské autonomie. Třetí fáze je už čistě vojenská a za jiných okolností bychom hovořili o válce.
Jde totiž o zničení jednotek Islámského státu na území Sýrie. Očekává se, že tato etapa přesáhne Obamův mandát a zdědí ji jednou další prezident. To jsou však zatím jen spekulace, které potvrdí až sám Obama ve středu a hlavně jeho administrativa svou politikou.
Je tedy nakonec možné, že Obama vstoupil do Bílého domu jako anti-Bush, ale odejde z něj jako druhý George Bush. Jen doufejme, že o něco úspěšnější.
Psali jsme:
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
