Jméno Dahlan v palestinském prostředí něco znamená. Dnes dvaapadesátiletý vůdce patří k „mladé gardě Fatahu“, lidem, kteří před dvaceti lety doufali, že se dostanou k moci. Místo nich důležitá místa obsadili Arafatovi lidé – a generační souputníci -, jako je právě nyní téměř osmdesátiletý Abbás. Palestinská politika však vždy umožňovala koexistenci více proudů, a tak si určitý vliv mohl udržovat i Dahlan.
Tento muž však nikdy neopustil své vlastní ambice a delší dobu dává najevo, že uvažuje o výzvě Abbásovi v příštích volbách. Své ambice možná přehnal a zároveň se nedostatečně zajistil jinými spojenectvími, a tak se na rozdíl od jiných pretendentů na nástupnictví v rámci Fatáhu, zejména Džibríla Radžúba a Marvána Bargútího, dostal do otevřeného konfliktu s Mahmúdem Abbásem a jeho lidmi.
Dahlanovy pozice se oslabily už v roce 2007, když jeho frakce Fatahu prohrála ozbrojený boj o moc v Gaze, jež do té doby byla Dahlanovou základnou. Jeho muži byli částečně zmasakrováni, částečně vyhnáni nebo uvězněni. Dahlan pak dále ztrácel půdu pod nohama ve „vyhnanství“ na Západním břehu, kde v roce 2011 proti němu zahájili Abbásovi lidé systematickou očerňovací kampaň, část jeho lidí zatkli, Dahlana vyloučili z Fatahu a on sám utekl přes Jordánsko do Dubaje.
Z Emirátů pokračuje ve své politické činnosti a je zřejmé, že opět začal Abbásovi šlapat na paty. Proto nyní Abbás osobně nejen nepřímo obvinil Dahlana z podílu na Arafatově smrti, ale přímo jej spojil s šesti jinými politickými vraždami v palestinských řadách a rovnou odňal plat skoro stovce členů bezpečnostních struktur, kteří jsou považováni za Dahlanovy přívržence.
Evropské i jiné dárce peněz by mohlo napadnout, jestli jsou jejich prostředky vynakládány správně, slouží-li jako nástroj vnitropalestinských sporů. Znepokojeni mohou být i Američané, protože se proslýchá, že Dahlan je také americkým koněm. Dahlan je také podezříván z toho, že má dobré - a nezávislé - kontakty s Izraelci.
A proč Dahlan tak znepokojil okolí Abbáse? Pravděpodobně proto, že zaznamenal tři dílčí úspěchy při budování své základny. Zaprvé proto, že se mu zřejmě daří úspěšně získávat nové stoupence v řadách Fatáhu, přestože on sám byl členství zbaven. Za druhé proto, že se mu podařilo setkat se s maršálem Sísím, pravděpodobným budoucím prezidentem Egypta. Hrozí, že právě Dahlana si Egypťané vyberou za svého koně v palestinském prostředí.
A za třetí, Dahlan se snaží navázat kontakty s Hamásem v Gaze, tedy svými někdejšími nepřáteli. Situace se však změnila, a to i situace Hamásu. Proto také Abbásova frakce ve Fatáhu začala pracovat na bližších kontaktech s Hamásem a také se snaží strhnout členy Fatáhu v Gaze na svou stranu. Ani vyblokováním Dahlanových aktivit – očividně úspěšných – nevyřeší podstatný problém Fatahu, tedy rozštěpení na Abbásovu kliku a na ty, kdo stojí za mladší generací.
Krize Fatahu nastává v době, kdy na Abbásovi leží stále větší zodpovědnost za vrcholící tajná jednání s Izraelci. Oslabený Abbás už teď možná nemá sílu a dostatečnou legitimitu na to, aby uzavřel mírovou dohodu zahrnující nezbytné bolestné ústupky, protože nejedná za Hamás a za Gazu.
V případě, že se otevřeně rozštěpí i Fatáh, stane se pravdou to, co s oblibou tvrdí někteří izraelští pravicoví politici – že nemají na palestinské straně s kým jednat. Nikdo není schopen říci, zda mír s Izraelci dostane šanci až s nástupem „mladší“ generace padesátníků a šedesátníků na palestinské straně - a nebo zda s odchodem osmdesátníků, jako je smířlivý Abbás, odejde i poslední vyhlídka na mír.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
