Jan Fingerland: Ponorná válka na Blízkém východě

05.08.2014 22:58

Na Blízkém východě probíhá válka, po které už nic nebude stejné. Řeč není o bojích v Gaze, ale o konfliktu, který i kvůli Gaze zůstal v pozadí pozornosti. Je to konflikt takzvaného Islámského státu s téměř všemi okolo něj. Konflikt čím dál intenzivnější, krutější a nepřehlednější.

Jan Fingerland: Ponorná válka na Blízkém východě
Foto: Archiv
Popisek: Irák
reklama

O tom, že Islámský stát, vystupující donedávna pod jménem Islámský stát v Iráku a Levantě, obsadil velká území na obou stranách hranic Sýrie a Iráku, se hovořilo v minulých měsících často – ale i v tomto případě teprve poté, co se islamističtí bojovníci přiblížili k Bagdádu a poté vyhlásili nový státní útvar. 

Ve stejné době ovšem už byli tito islamisté pevně zaklesnuti podél Eufratu ve východní Sýrii a v západní sunnitské části Iráku. V posledních dnech přicházejí zprávy o nové vlně pokusů Islámského státu rozšířit své panství. Bojovalo se nejen na sever od Bagdádu, ale i jižně od něj. Irácká metropole tedy sice islamisty možná není obležena, ale je jimi rozhodně obklopena. 

Totéž se odehrálo i v případě Mosulu. Dlouhodobé obemykání tohoto významného centra severního Iráku zůstávalo bez pozornosti. Ohlas vyvolal teprve útok na samotný Mosul, klíčový bod poblíž tureckých a syrských hranic, stejně jako blízko kurdské autonomie v Iráku. 

Koncem minulého týdne se tu otevřela nová fronta, když Islámský stát napadl nejsilnějšího soupeře oblasti, totiž kurdské jednotky, které hlídaly oblast pod kontrolou Kurdské regionální vlády. Islamisté údajně dobyli dvě města a několik vesnic v okolí Mosulu, získaly přístup ke dvěma ropným vrtům a také k Mosulské přehradě na Eufratu. 

Situace je momentálně nepřehledná a Kurdové tvrdí, že získali ztracené území zpět. V každém případě se v oblasti odehrávají tvrdé boje, do kterých se zřejmě zapojily i kurdské jednotky organizace PYD ze Sýrie a možná i s ní spřízněné PKK z Turecka. Tím se konflikt dále internacionalizuje. 

Irácká vláda, která jinak byla s Kurdy dlouhodobě ve sváru, nabídla kurdským jednotkám leteckou podporu, která by mohla změnit poměr sil. Kurdové jsou totiž výborně vycvičení a motivovaní, ale musejí nyní bránit mnohem rozsáhlejší území než dříve. Islámský stát je ovšem také vysoce motivovaný a už nyní má v rukou značné finanční zdroje, stejně jako těžkou bojovou techniku ukořistěnou v Iráku a Sýrii. 

Právě v Sýrii se odehrávají dva jiné procesy, možná do budoucna zcela zásadní pro další vývoj v situaci, kdy Islámský stát dává najevo nejen snahu vytrvat na rozsáhlém území, které v minulém roce dobyl, ale také je dál rozšiřovat. 

Jedním bude dění v oblasti Sýrie a Libanonu. Islámský stát je nyní pro Bašára Asada hlavním soupeřem, zatímco ostatní syrské opoziční síly ustupují co do významu do pozadí. Právě s Islámským státem nyní syrská armáda bojuje o ropné vrty a další klíčové body. 

Kromě toho se Bagdádí podle svých vlastních prohlášení chystá proniknout i do Libanonu, kde se v těchto dnech opakovaně střetli tamní vojáci s bojovníky An Nusry, jiné islamistické organizace. Libanonská armáda je slabá, ale na libanonském území operují také členové šíitského Hizballáhu, situace je tedy velmi nebezpečná pro oba soupeře i pro všechny okolo. 

Podaří-li se Bagdádímu získat Libanon, pak bude následovat Jordánsko, sousedící s Irákem i Sýrií, a možná i Saúdská Arábie, nebo dokonce Palestinská území a Izrael – jde většinou o státy, které patří do oblasti „Levanty“, na níž se nedávný název Islámského státu odehrával. Zajímavé je, že proti Bagdádímu se v Libanonu vyslovili i tamní salafisté, jinak s ním ideově spříznění, a už dostali výhružné dopisy od Bagdádího příznivců. 

Druhým důležitým procesem je údajná nespokojenost některých sunnitů s panstvím Islámského státu. Ze Sýrie přišly například zprávy o úspěšné vzpouře tamních kmenů v oblasti Dajr as-Zauru, kde se místní lidé dostali s Islámským státem do sporu. Podobné informace pocházejí také z oblasti Mosulu, kde islamisté zbořili několik místních mešit. 

Je pravděpodobné, že Kurdové ani irácká nebo syrská vláda nemají šanci Islámský stát porazit. Zničit ho mohou jedině jeho souvěrci. Pokud sunitské kmeny, které možná jen dočasně neutralizoval nebo i získal na svou stranu, obrátí zbraně proti němu, může to být konec islamistického kvazi-státu. Pokud ovšem tento proces nenastane, nebo ho Islámský stát úspěšně zadusí, bude potřeba vydat nové atlasy světa.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: rozhlas.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Dufek: Česká ekonomika se ve třetím čtvrtletí rychle vzpamatovala z kovidového šoku

13:15 Petr Dufek: Česká ekonomika se ve třetím čtvrtletí rychle vzpamatovala z kovidového šoku

Podle nejnovějších dat statistického úřadu se po dramatickém propadu ve druhém čtvrtletí česká ekono…