Nový prezident přichází do funkce v okamžiku, kdy Irák prochází od pádu Saddáma Husajna možná vůbec největší krizí. Není zřejmé, zda prezident může něco podstatného změnit za situace, kdy od posledních voleb v dubnu nebyla sestavena vláda a stát ohrožují extremisté i separatismus. 

Sama skutečnost, že už jen učinit to nejjednodušší, totiž shodnout se na jméně prezidenta, je možné považovat za úspěch, svědčí o tom, že irácké instituce jsou zablokované. Nakonec však Irák prezidenta má a v současné situaci na něj hledí jako na potenciálního zachránce stability a jednoty. 

V čele státu stane Fuád Masúm, šestasedmdesátiletý politický matador. Připomeňme, že v Iráku, složeném z většinových arabských šíitů a menšinových arabských sunnitů a Kurdů, má být podle ústavy prezidentem Kurd. 

Masúm je tedy nejen matadorem irácké, ale především kurdské politiky. Do roku 1964 byl členem Irácké komunistické strany, poté vstoupil do Demokratické strany Kurdistánu a o desetiletí později naposledy změnil dres, když se stal spoluzakladatelem konkurenčního Vlasteneckého svazu Kurdistánu. Byl mimo jiné v roce 1992 prvním premiérem tehdy nově autonomního iráckého Kurdistánu.