Možná záměrně, aby nebylo možné vládu obviňovat z harašení zbraněmi rok poté, co parlament odmítl pomoci povstání proti režimu diktátora Asada v Sýrii, a posílil tak nejen jeho, ale i extremisty dnešního Islámského státu.
Je to však od britského premiéra zároveň zbytečně opatrné, už i vzhledem k rychle rostoucí podpoře britské veřejnosti pro rázný krok proti soldatesce islamistů, podle průzkumů veřejného mínění, například You Gov, na pozadí kritických prohlášení řady vůdců politických stran i vojenských expertů.
Ti všichni požadují, aby Británie nezůstala jen u humanitární pomoci, ale aby vyhověla žádostem Kurdů i irácké vlády a připojila se k Američanům v leteckých úderech proti Islámskému státu. Nejnověji to požadovali například i vlivný exministr obrany Liam Fox v deníku Daily Mail a bývalý velitel britských jednotek v Iráku plukovník Tim Collins v deníku Daily Telegraph.
Ti se vyjádřili, že předstírání, že vítězící hrdlořezové Islámského státu a genocida iráckého obyvatelstva „nejsou náš problém“, a že nejen „neplníme naše morální závazky“, ale dokazujeme tak „vlastní politickou paralýzu Západu“.
Je ovšem třeba dodat, že premiér Cameron nejen potvrdil vyslání letounů Hercules s humanitární pomocí tisícům jezídů, obklíčeným extremisty na vrchovině Sindžár, ale i letky stíhaček Tornado za účelem hlídkování nad oblastí a vrtulníků Chinook. Dodal ale, že Británie pomůže s dopravou francouzských a dalších zbraní Kurdům. Mohl ještě dodat to, o čem píší ve čtvrtek britské deníky, že totiž experti speciálních britských komand SAS už jsou v kurdském hlavním městě Irbílu a spolu se 130 americkými kolegy zkoumají situaci a že média hovoří též o britských dodávkách zbraní.
Ve čtvrtek se však ukázalo, že většině jezídů se podařilo z vrchoviny Sindžár odejít do bezpečí a že mobilní a americkými zbraněmi – ukradenými irácké armádě – vyzbrojená vojska Islámského státu se nyní přesunula a snaží se odříznout sousední sever Sýrie od Turecka, a zničit tak demokratickou opozici – bez nebezpečí amerických leteckých útoků.
Premiér Cameron to vše určitě ví a jeho mluvčí dal ostatně najevo po jednání s australským premiérem Tonym Abbotem v Londýně, že se hovoří i o „společnému zásahu proti širší hrozbě“, kterou je Islámský stát, takže proč to nepřiznat. Už i proto, že o tom budou jednat v pátek i představitelé Evropské unie.
Britové jsou navíc pobouřeni dvěma kroky islamistů na domácí půdě. Na hlavní londýnské ulici Oxford Street rozdávali přívrženci Islámského státu letáky na podporu tzv. chalífátu Islámského státu a v Sheffieldu mávali černými vlajkami.
Pokud by se tedy premiér Cameron vyjádřil jasně pro „zásah“ proti Islámskému státu, bude mít podporu. Soldateska Islámského státu, pro kterou lidský život – a ani zjevně ten vlastní – nic neznamená, by totiž mohla okupovat celý Kurdistán a desetitisíce Brity humanitárně zachráněných uprchlíků by pak čekala smrt.
Po vítězství islamistů na Blízkém východě by Británii i Evropě hrozil návrat tisíců vlastních zfanatizovaných muslimů s unijními pasy a terorismus ve jménu globálního vítězství „chalífátu“. A to nelze připustit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
