Jan Kadrman: Empírová restaurace v Kyselce dál chátrá

7. 4. 2016 10:40

Empírová restaurace, jeden z nejstarších objektů v areálu lázní Kyselka dál chátrá. A to navzdory tomu, že objekt již třetím rokem vlastní Mattonkou založená obecně prospěšná společnost lázně Kyselka.

Jan Kadrman: Empírová restaurace v Kyselce dál chátrá
Foto: Hana Čechová
Popisek: Zdevastované Lázně Kyselka u Karlových Varů

"Nad nejstarší částí objektu se už střecha propadla natolik, že vidíte na půdu. Levá část, dostavěná ve dvacátých letech dokonce už ani žádnou střechu nemá," popisuje současný stav viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman. Ten také upozorňuje, že proces destrukce vzácného objektu se zrychluje. "Krov se takto propadl tuto zimu. Podle ministerstva kultury pan Lažanský s panem Pasqualem plánovali objekt zastřešit, ale nakonec z plánu ustoupili z důvodu nedostatku financí. To považujeme za výsměch veřejnosti," dodává Kadrman. Karlovarské minerální vody měly v roce 2015 obrat více jak 7 miliard korun.

Zastavení devastace restaurace je v nedohlednu. Vlastník ani po třech letech nezveřejnil plán záchrany unikátního lázeňského areálu a nepředstavil ani jeho budoucí využití. "Na záchraně celého lázeňského areálu pracuje pět dělníků. Automobilovou hantýrkou můžeme říct, že pánové Lažanský a Pasquale už tři roky jedou na jedničku," říká prezident ASORKD Pavel P. Ries a dodává: „Proč Kyselku kupovali, když nechtějí investovat do její záchrany? Skoro polovina z dosud vložených prostředků do záchrany lázní byla z veřejných prostředků. Z našich daní. Toto lze čekat u nemajetného vlastníka. Ale pokud o.p.s. založila firma s miliardovými obraty, přijde mi to nechutné. Pokud vím, tak veřejná podpora je určena těm vlastníkům, kteří na opravu své památky nemají peníze.“

Někdejší zájezdní hostinec se proměnil ve skvost

Objekt Lázeňské restaurace byl postaven jako drobný zájezdní hostinec u vývěru pramene v letech 1829–1830 péčí majitele kysibelského panství Wilhelma z Neubergu. Jednalo se o jednopatrový objekt na čtvercovém půdorysu, zastřešený valbovou mansardovou střechou. Kolem roku 1850 se zde uvádějí dva pokoje pro hosty, stáje a remíza pro povozy. Ve druhé stavební etapě v rozmezí let 1867–1870 (1872) byl objekt rozšířen boční přístavbou na obdélném půdorysu, kolmou k původní stavbě. Dvoukřídlý objekt byl zastřešen sedlovými střechami s uplatněním výrazných dřevěných, dekorativně vyřezávaných prvků ve štítech.

V interiéru se nacházel sál se zrcadlovou klenbou, který se zřejmě zachoval ještě z původního empírového domu, osvětlený trojicí velkých, obloukem ukončených otvorů na způsob arkád. Na sál navazovala drobná venkovní terasa s pergolou k posezení lázeňských hostů. Ve třetí stavební etapě kolem roku 1885 nechal Heinrich Mattoni provést přístavbu restaurace do pravidelné symetrické dispozice v duchu oblíbené anglické předměstské vily (cottage) s dekorativně vyřezávanými štíty. V podstatě se tehdy dotvořila stávající tvář objektu. K roku 1893 se zde uvádějí jídelní sály, kulečníkový pokoj a divadelní sál.

V další etapě v průběhu dvacátých a třicátých let 20. století došlo k rozšíření hlavního sálu v severním rizalitu o přístavbu směrem k Jindřichovu dvoru na místě odstraněné pergoly. Tehdy však došlo k přepatrování hlavního sálu a z nově vytvořeného menšího sálu v patře se vcházelo na drobnou terasu nad přístavkem. Na počátku devadesátých let 20. století byla budova Lázeňské restaurace upravena na kancelářský objekt.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…