Fakta jsou totiž jasná: válku zahájil Hamas, nejen únosem a následnou vraždou tří židovských mladíků (u níž by snad bylo možno zpochybňovat, zda se vlastně nejedná o divokou akci několika sólistů), ale zejména dlouhodobým ostřelováním izraelského území neřízenými raketami. Je přitom úplně jedno, že díky kombinaci nejvyspělejšího protiraketového systému na světě – Iron Dome a špičkové struktury civilní ochrany jsou počty zraněných, mrtvých i rozsah materiálních škod relativně nízké. Žádná země na světě by bez vojenské odpovědi netolerovala systematické ostřelování svého území a v tomto případě je izraelský postoj plně opřen i o mezinárodní právo.

Žádná země v žádné válce v historii zároveň nevynaložila tolik úsilí o minimalizaci civilních obětí. Varování rozhlasem, telefonem i výstražnými raketami bez náloží zachraňuje každý den životy stovek lidí. Ne ovšem těch, které Hamas vědomě, cíleně a přiznaně používá jako lidské štíty. I v tomto případě je tedy nejen morálka, ale i mezinárodní právo jednoznačně na izraelské straně.

Hamas se přitom nezdráhá využívat ke skladování a odpalování raket i nemocnice, mešity či školy. Již dvakrát byly dokonce rakety nalezeny ve škole patřící Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Vedení UNRWA se proti raketám ve svých školách ohradilo a nalezené rakety vydalo Hamasu (asi aby je ukryl do jiné školy).

Bylo by tedy na místě očekávat, že česká vláda přijme důrazné usnesení o podpoře izraelského postupu a dá třeba i jen symbolicky najevo, že Hamas považujeme za zločineckou teroristickou organizaci a jakoukoli jeho vládu či vládu s jeho podporou nemůžeme akceptovat jako politického partnera. Tedy že bude pokračovat ve chvályhodné tradici podpory Izraele z posledních let (uznání proporčnosti obrany premiérem Topolánkem při operaci Cast Lead v roce 2009, hlasování proti uznání Palestinské autonomie za nečlenský stát OSN ve Valném shromáždění v roce 2012…).

Místo toho sledujeme vládní usnesení, které sice vyslovuje nesouhlas s používáním civilistů jako živých štítů, ale zároveň důrazně opomíjí vyslovit jakoukoli podporu Izraeli. Sledujeme Ministerstvo zahraničních věcí, jak posílá 3 mil. Kč na „humanitární podporu“ do Gazy. Není přitom žádným tajemstvím, že v Gaze je mnohem více humanitární podpory využito pro potřeby Hamasu (např. budování tunelů, kterými pronikají teroristé útočící na židovské civilisty na izraelské území) než pro zlepšení života civilistů (které je ovšem proti propagandistickým zájmům Hamasu).

Sledujeme hanebné hlasování v Radě pro lidská práva OSN (http://www.timesofisrael.com/why-nobody-but-the-us-voted-against-the-uns-anti-israel-resolution/), kde se český zástupce zdržel (společně s kolegy ze zemí EU) a nehlasoval tak proti odpudivé rezoluci, která silnými slovy odsuzuje „rozsáhlé porušování základních lidských práv a svobod, jež je výsledkem izraelských vojenských akcí“, hovoří o páchání „mezinárodních zločinů“ a přitom se neobtěžuje zmínit teroristy z Hamasu, kteří mají na rukou krev všech obětí tohoto konfliktu. Ani slabé odsouzení Hamasu ze strany ministrů zahraničí EU nemůže tuto disproporci zachránit.

Měli bychom se tedy naší vlády důrazně a nahlas ptát: nenastal čas uznat, že se Izrael má právo proti teroristům bránit? Že je nepřijatelné používat peníze a materiál z humanitární pomoci k budování teroristické infrastruktury, nákupu zbraní a placení apanáže teroristům v izraelských věznicích? Že dokud si Arabové v Gaze, Judeji a Samaří sami nezvolí takové politické vůdce, kteří jednoznačně odsoudí teroristické metody, kteří začnou s nasazením síly bojovat proti teroristům ve vlastních řadách, kteří jednoznačně uznají právo na existenci Izraele jako svobodného židovského státu, nemůže být řeč nejen o „Palestinském státu“, ale ani žádné finanční podpoře Palestinské autonomie? Že humanitární pomoc bude využívána nikoli, jak si představuje Hamas nebo Fatah, ale dárci? Že teroristé nemají co mluvit do obsahu školních osnov a učebnic ve školách financovaných z
 peněz EU a USA?

Já tvrdím, že ano a včera bylo pozdě…