Jan Koucký: Všichni proti Babišovi aneb českému voliči stačí fakt málo

11.05.2017 7:36

Podle některých komentátorů přinese vítězství Emmanuela Macrona zvýšený tlak na naše přijetí eura. Macron je velkým stoupencem společné evropské měny. Dokonce zvažuje vytvoření evropského ministra financí. Brusel a Berlín tak získávají v novém francouzském prezidentovi silného spojence k vytvoření Spojených států evropských. Proto i české parlamentní volby budou velmi důležité a otázka Evropské unie by měla být jedním z hlavním témat předvolební kampaně.

Jan Koucký: Všichni proti Babišovi aneb českému voliči stačí fakt málo
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Andrej Babiš ve Sněmovně

Stalo se bohužel tradicí, že české vlády nikdy neměly problém s přesunem pravomocí do Bruselu. Ostatně i spor o přerozdělování migrantů je výsledkem přijetí Lisabonské smlouvy, které se dostalo podpory napříč politickým spektrem, vyjma tehdejšího prezidenta republiky Václava Klause. Byť i jím vyjednané výjimky byly tehdejší politickou reprezentací pohřbeny. A snad už i Klausovi odpůrci pochopili, že měl exprezident pravdu.

Zatím se zdá, že předvolební kampani bude dominovat boj proti Babišovi a Zemanovi. A je úplně jedno, zda Miloš Zeman odvolá Babiše tento nebo příští týden. Téma voleb je jasné. A bohužel mám pocit, že voličům to bude stačit. Počty stoupenců i odpůrců jsou prakticky stejné a tak dochází k tvrdému střetávání. Podstatná témata zůstávají stranou a budoucí vláda bude mít volné ruce k prosazování jakékoliv evropské politiky. A co si budeme povídat, naši volení zástupci jsou za fotku s německou kancléřkou schopni vyměnit i zbytek české suverenity.

Česká republika bude v následujících letech stát před rozhodnutím, zda přijmout či nepřijmout euro. Většina občanů vstup do eurozóny odmítá, ale stále větší část politické reprezentace zastává názor, že o takto důležitých otázkách by voliči rozhodovat neměli, že od toho tu jsou jejich volení zástupci. Odpůrcem referenda na téma euro je například kandidát na prezidenta Jiří Drahoš, což by měla být důležitá informace pro jeho případné voliče.

Přes zamítavé stanovisko Bruselu nejede vlak

Kromě vstupu do eurozóny se bude v příštích čtyřech letech mluvit o dalším přesunu pravomocí do Bruselu. Berlín, Brusel a Paříž chtějí omezit vliv a roli národních států a rozhodování přesunout na nikým nevolené orgány Evropské unie. Po odchodu Velké Británie budou mít většinu stoupenci stále těsnější Unie. Výsledkem tak může být stav, kdy sněmovní volby budou jen falešnou a prázdnou oslavou demokracie, protože národní vlády nebudou mít prakticky žádný relevantní vliv na rozhodování ve vlastní zemi. Již dnes často slýcháme, že ten či onen záměr vlády musí odsouhlasit Brusel. A přes zamítavé stanovisko Bruselu nejede vlak.

V nadcházející předvolební kampani bychom se měli našich politiků i prezidentských kandidátů ptát, jaký je jejich postoj k Evropské unii a euru. Přijetí společné evropské měny a další přesun pravomocí do Bruselu není v našem zájmu. Evropská unie není reformovatelná. Ti, co tvrdí opak, mi připomínají členy KSČ v 80. letech, kteří do strany také vstupovali s odhodláním reformovat socialismus. Vzletná slova o potřebných reformách byla jen snaha uklidnit voliče v jednotlivých státech po zveřejnění výsledku britského referenda.

Ve skutečnosti se v Bruselu pracuje na eliminaci vlivu občana při rozhodování o směřování své vlastní země, a tím i Evropské unie. Protože je to vždy „hloupý a nevzdělaný“ volič, který čas od času překazí nebo zpozdí budování světlých evropských zítřků. Bohužel žádná politická strana nechce v souvislosti s jednáním o brexitu otevřít téma návratu pravomocí z Bruselu na národní vlády. A dle předvolebních preferenci se zdá, že to voličům ani nevadí.

Vyšlo na ePortál.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.