Poslanec Evropského parlamentu za SPD Ivan David reagoval na můj článek, nazvaný Jak se bránit proti totálnímu nepříteli člověka, vševládnoucí síle peněz (k přečtení zde) statí, která v Parlamentních listech vyšla pod titulkem Skutečný úmysl zakladatelů EU? Lid překáží, proto musí být obelstěn (k náhledu zde). Je myslím vhodné, abych na Davidovu rozsáhlou kritiku mých idejí ještě odpověděl. Než začnete číst, je třeba jen uvést, že na začátku této diskuse stál rozhovor, který vyšel pod názvem Věříte teoriím spiknutí? Spílají vám proto do hlupáků? Europoslanec David z SPD má konspirace za hotovou věc (k náhledu zde).

Rozhádat, znepřátelit a zchaotizovat

Ivan David se hlavní myšlence, obsažené v mé kritice demokracie, vyhnul, jako by smysl této kritiky ne zcela dobře pochopil. Jistě je naprosto v omylu v tom, že demokracie je pouze metoda a nikoliv cíl. Usvědčuje ho sám význam slova „demokracie“ v řečtině. Smyslem a cílem demokratické metody vládnutí je nepochybně samotná „vláda lidu“, a ne že ne. Protože potom vláda lidu znamená stabilně vládu „bez hlavy“, tj. vládu měnící se hlavy stále nově a nově nasazované a rychle se střídající, bez pevného státnického mínění a jakékoliv stálosti a trvalejší koncepce. Jde o ten nejlepší způsob, jak celou společnost rozhádat, znepřátelit a zchaotizovat a učinit ji tak zcela nefunkční a bezbrannou. Aby společnost prosperovala a byla skutečně organická a živá, musí mít skutečnou hlavu, organicky spojenou s tělem, tj. legitimní a koncepční vedení, které může vůbec něco úplného a dokončeného uskutečnit. Po tisíce let plnila tuto funkci instituce krále s jasným státotvorným úkolem chránit celistvost země a její obyvatele. Za vlastizradu, tj. spolupráci s cizími mocnostmi, které by se chtěly země zmocnit a ovládat ji, byl trest nejvyšší. Podstatou demokracie, která všechny krále s jejich důležitými úkoly vyhnala, je právě pouhý „život těla“ bez inteligence, jak naznačuje chtěná neexistence její hlavy se vším, co z toho vyplývá.

Útok nekultury proti kultuře

Je dále zcela nezpochybnitelné a statisticky i ze zkušenosti prokazatelné, že tento způsob vlády vede společnost dolů, směrem právě k dolní podstatě lidské mentality a úrovně, že lidi nepozvedává a nezušlechťuje, ale právě naopak podporuje a popularizuje vše hloupé, vulgární a povrchní. Stačí srovnat kulturu a umění ještě před sto lety s uměním dnešní doby, chování lidí na veřejnosti, jejich oblečení, veřejné budovy a městské domy, hudbu atd. Naprosto vše svědčí o úpadku a degeneraci, která je právě způsobovaná propagovanou ideou „demokracie“ – „vlády lidu“. Je to bytostný útok nekultury proti kultuře.

Kdo má rád Slovany?

Další podstatnou částí mého tázání či spíše uvažování, na kterou Ivan David neodpověděl, je historické povědomí o – též jasně prokazatelné – tendenci západních států kolonizovat a nenávidět Východ, tj. především nás, Slovany. Historicky je sledovatelný po tisíc let od založení Francké říše a je zapotřebí vnímat, studovat a pochopit, tj. mít poznání, že je to nezměnitelný charakter atlantské civilizace, který se v minulosti projevoval vyvražďováním a zotročováním všech národů, jež se dostaly pod její nadvládu, a že tento trend trvá i v současnosti a trvat bude i nadále. Zde se tedy v našem dnešním tristním postavení závislé a vykradené kolonie nejedná pouze o nějaké chyby pánů Teličků při vyjednávání podmínek při vstupu do EU a o údajné selhání jednotlivých individuí, ale o historicky předvídatelný výsledek tvrdého a nepřátelského, tj. kolonizačního, záměru atlantské civilizace, který tu vždy byl a bude a který si pouze dnes někteří historicky nevzdělaní nebo naivní občané bez státnického a vlasteneckého rozměru neuvědomují. Vysvětlit, proč tomu tak je, by překročilo omezený rozměr tohoto článku.

Jsou přikládány pijavice, jež neléčí

Moje otázky ohledně podstaty demokracie vycházejí právě ze znalosti a pochopení tohoto tisíc let trvajícího trendu, který na základě židovského křesťanství, dnes doplňovaného právě z něj vyrostlé (!) ideje demokracie, usiluje dál o kolonizaci a zbavení naší svébytnosti, což se mu po roce 1989 dokonale podařilo. Ivan David se snaží ve svém článku vytvořil zdání, že v devadesátých letech, když padla železná opona, jistá skupina aktivistů zradila ideály pravé demokracie a zneužila svého mocenského postavení v neprospěch občanů. To je ovšem smutný omyl neprobuzenosti! Kde na světě existuje demokracie, která by byla jiná než ta naše? Kde nevládne korupce, lhaní na veřejnosti a kde v ní politiku řídí osvícený člověk a ne peníze a jimi koupení sluhové? V USA? Ve Francii, v Anglii či někde jinde? Všechny tzv. „demokracie“ jsou ovládány finanční nadnárodní lobby, která se občanům směje do očí, vlastní všechna média a vlivné politické strany – povedené „zástupce lidu“ – a vysává každý stát jako obrovská pijavice, která je stále větší a bohatší. Při příchodu demokracie k nám tedy muselo dojít k homologizaci rozdílných systémů, abychom se navzájem podobali jako vejce vejci, „byli na stejné vlně“, a mohli tak splynout.