Jan Macháček: Čeho a proč se bojíme dnes

13.11.2014 11:43 | Zprávy

Čerstvý nositel Templetonovy ceny Tomáš Halík pronesl ve čtvrtek na oxfordské St. Anthony‘s college přednášku, ve které se pokusil vysvětlit, co společného měly filozofie Jana Patočky, která výrazně ovlivnila Václava Havla a český disent, a učení a mravní apely papeže Jana Pavla II.

Jan Macháček: Čeho a proč se bojíme dnes
Foto: halik.cz
Popisek: Filozof a katolický kněz Tomáš Halík

Jan Patočka ve své filozofii apeloval na překonání a zbavení se strachu, i když je jistě otázkou, zda filozofickým odůvodněním či nalezením filozofické podstaty konání lze překonat slabé „vlohy k odvaze“, které jsou asi dány především geneticky a výchovou.

Václav Havel zase ve své nejslavnější a nejdůležitější eseji Moc bezmocných mimo jiné vysvětluje, jak by se zelinář – jenom proto, že by případně nevyvěsil plakát ke komunistickému výročí a nepřipojil se jako jeden z desetitisíců k prázdnému a bezobsažnému rituálu – stal pro mnoho lidí příkladem či de facto mravním lídrem.

Papež také vyzýval k tomu, aby se lidé zbavili strachu, aby se nebáli, a když to říkal polsky, bylo jasné, že apeluje na Poláky, aby se nebáli čelit komunistickému režimu.

To, že se papežem stal Polák a takto k Polákům jasně mluvil, se podle Tomáše Halíka stalo čímsi jako Stalingradem studené války. Od té doby začínal být komunismus na postupném ústupu, i když to jistě více než 10 let do jeho pádu trvalo. Tolik Halík.

Kromě genetiky výchovy je odvaha a vůle k protestu, kritice či solidaritě také vektorem atmosféry ve společnosti a je jistě otázkou, jak jsme na tom dnes s naší ochotou mluvit pravdu, vyjadřovat se otevřeně a kriticky, bránit nespravedlnostem když nám to svědomí velí, poukazovat na to či ono, nebo si na to či ono stěžovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Český rozhlas

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

K čemu přesně je vlastně europarlament?

Sama tvrdíte, že třeba i přes negativní stanovisko EP, se EK sněží prosadit v Radě své. Proč má EK vlastně takové pravomoci něco prosazovat, když ji na rozdíl od vás poslanců nevolí lidé? Není to nefér? Nejde s tím něco udělat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Volit, či nevolit?

11:24 Zdeněk Joukl: Volit, či nevolit?

Proti účasti ve volbách za diktatury komunistů (přes 99 %) jsme při volbách do Poslanecké sněmovny 2…