Proto se ČNB rozhodla změnit komunikační strategii a hájit se a vysvětlovat svou politiku, co to jde. Součástí toho je, že členové bankovní rady i odborníci zevnitř instituce píší dokonce tzv. blogy, které lze dohledat na webových stránkách centrální banky. Publikuje je i guvernér Miroslav Singer. 

Ten se v právě publikovaném dvojdílném blogu soustředí na téma, proč slovenská ekonomika roste poslední době rychleji než česká. Guvernér dochází k závěru, že to má pramálo společného s tím, že Slovensko je už pět let členem eurozóny. 

Guvernérův text je populárně-odborný, obsahuje mnohé grafy a tabulky, čímž tady nebudeme posluchače a čtenáře zatěžovat, koneckonců si to může hlubší zájemce o tuto problematiku dohledat sám. Texty jsou zde ze 29. ledna 2014 a tady z 19. února 2014.

Když to shrneme, tak podle guvernéra Slovensko nerostlo rychleji jenom po svém vstupu do eurozóny, ale až na výjimky už od rozdělení státu. Je třeba se podle něj podívat také na rozdíly rozpočtových politik. Slovenský dluh vůči HDP se od krize zvyšoval daleko rychleji než dluh český. Český dluh vystoupal z 29 na 46 procent HDP, slovenský z 28 na 52 procent HDP. Slovenský růst je tedy do značné míry živený rychleji rostoucím dluhem.

Podle guvernéra vstupovalo Slovensko do krize s mimořádně se přehřívající se ekonomikou, což je prostě výhodná pozice pro následnou krizi charakterizovanou propadem poptávky. Slovensko prý prostě mělo štěstí, že nedokázalo před krizí ubrzdit svou přehřívající se ekonomiku.