Zvěčnělý Ivan Martin Jirous častoval jiného muže v biskupském úřadě, Josefa Vranu, z vězení verši ostrými, sarkastickými, zároveň literárně hodnotnými: „V bělostné říze / biskup Vrana / věří tak jak mu věří strana. / Než jedno je mi s podivem / že při mši svaté místo křížem / nežehná srpem a kladivem.“ Kdyby napsal „při mši svaté svaté svaté“, šlo by o epizeuxis, za kterou prý vyletěla spousta lidí od maturity. Ale nenapsal, protože v kriminále máte na papírcích málo místa a kam je pak schovat, žejo.

Slovo epizeuxis jsem ostatně, přiznávám, letos slyšel poprvé (mí maturitní zkoušející chápali, že chtít od žáků na odborné škole gymnaziální znalosti bývalo by bylo přemrštěné). Což nevím čím mě má naplňovat, jestli studem, anebo zda je to celkem jedno, v kakofonii moderních médií. Která ostatně falšovala informace a záměrně pejorativně se vyjadřovala o běžencích, jak bylo nyní Primě prokázáno. Jak bylo nyní Primě prokázáno – což by byla epanastrofa, čili palilogie, opakování stejného slovního spojení na konci jednoho a na začátku následujícího celku, věty, sloky (asyndeton – vypuštění spojek v zájmu stručnosti a textové ozvláštněnosti, ha!). Ono „prokázáno“ může být jistě forenzně napadeno a co a nechám to tak a mně na nějakém slovíčku nezáleží (polysyndeton – zdánlivě zbytečné nadužití spojek), zkoušku dospělosti jsem přece druhdy skládal na pouhé odborné škole (polehčující okolnost).

Fakt, že se u nás prohřešky proti žurnalistické etice vyskytují, tušili jsme tu od hlavy až k patě, z leva do prava, od Šumavy k Tatrám (merismus – celkem třikrát), již nějakou dobu. A že v tom tahle stanice zdaleka nejela sama! Také u jiných našly by se perly básnické metaforiky, strašící lid český „běženeckou vlnou  v-a-l-í-c-í  se na nás“ und zó wajtr. Severským vlastníkům skupiny Prima je prý vše celkem buřt, ač by naivní Středoevropan očekával, že celé Švédsko bude na nohou (synekdocha) vzhledem ke svým demokratickým a tiskovým tradicím. Werich by řekl: „Od prdele k Tatrám.“

Ale co, vyplundrovali naši zemi kdysi v tanci mečů (kenning!) války třicetileté, což jsme slyšeli a četli snad tisíckrát (hyperbola), takže. Předletí tohoto roku začíná jináč příznivě, s vláhou a uměřeností teplot, zejména na Moravě (vaculíkovský kozí skok).

Facebooková generace může být, pravda, z toho všeho docela štajf (slovo citově zabarvené – expresivum). Prostředí předmětné aplikace je postaveno na hovadské myšlence (katachreze), že mým přítelem smí zůstávati jedině ten, kdo mi souhlasí vždy a bezmála se vším, aj lajk jú. Tato deformace, vlastně šílené zúžení palety sdělovacích nástrojů a současné potření nuancí a jemností, jež činí svět a lidské kontakty krásnými a bohatými, není bez následků! I když vím, různých smajlíků teď přibylo…