Kvantitativní vzestup teroristických aktivit byl přitom očekávaným fenoménem. Takřečený islámský stát prohrává na vojenském poli a jako každá umírající ideologická diktatura snaží se přenést štafetu destrukce někam dál. Totalitář dobře ví, že i po klinické smrti jeho milovaného režimu mohou „ideály“ přežívat v hlavách indoktrinovaných jedinců. Ideologické přeprogramovávání lidí, zejména mladých, patří v tom oboru mezi základní používané „technologie“. Všechny špatné a zrůdné nauky světa vedou své příznivce primárně k tomu, aby nelitovali námahy ani prostředků k získávání a školení nových a čerstvých „vojáků revoluce“, hloupých, ke všemu odhodlaných, vnitřně zdeformovaných.

Vražda kněze v chrámu sv. Štěpána severofrancouzského Saint-Etienne du Rouvray překonává všechny meze a její hanebnost je skutečně donebevolající. Sadistické násilí, vrcholící chladnokrevně provedenou likvidací na posvěcené půdě kostela, se vymyká jakkoli pokřivenému „náboženskému“ odůvodnění. Zabit byl starý, bezmocný muž, zatímco vrazi kypěli zdravím, silou a mládím. Tady bylo překročeno další celému lidstvu společné tabu: Jedině zbabělec ubližuje někomu, kdo je zřetelně slabší než on sám. Usmrcení duchovního, tiše přesluhujícího svá kněžská léta kdesi v lokálním kostelíku, a to přímo před oltářem a tedy před tváří Boha (což dobře vědí i muslimové) je tvrdou, přímou protibožskou vzpourou. Platí to pro jakéhokoli věřícího, ať už se hlásí k libovolnému náboženství.

Zdá se však, že právě překročení všech myslitelných mezí, tabu, přehrad či zábran bylo tentokrát součástí rozkazu, který ti dva indoktrinovaní „vojáci“ pro akci dostali. Znepokojit a vystrašit zejména obyvatele zdánlivě odlehlých, klidných a bezvýznamných lokalit, malých městeček, v nichž tradičně „chcípl pes“, může být promyšlenou taktikou. I analýza dat z nedávného brexitového hlasování přece ukázala, že populace polovenkovských oblastí je snáze ovlivnitelná jednoduchými, úderně působícími sděleními. Tentokrát ale nešlo o separatistickou agitaci, nýbrž o poselství: „Máme vás v moci a můžeme si s vámi dělat, co chceme. Celá vaše evropská demokracie a zejména tahle tak vzdálená pařížská vláda vám nepomůže!“ Teroristé mají k dispozici dostatek chytrých analytiků, schopných rozumět evropské mentalitě. Jejich konečným cílem není zabíjet lidi, spíše vyvolat společenský rozvrat během kterého se začneme likvidovat sami mezi sebou, takže nakonec budeme pouze v rámci nutného uklidnění souhlasit se zavedením diktátorského, centralistického režimu. Tím, co chtějí teroristé skutečně zničit, je přece lidská svoboda, demokratický a liberální systém!

Z náboženského hlediska se islámský terorismus v Saint-Etienne už neoddiskutovatelně odhalil jakožto satanské zlo. Pachateli byli mimořádně zbabělí kriminální zločinci. Vraždili v kostele, zabíjeli duchovního, tedy osobu principiálně prakticky v každé kultuře neozbrojenou, nemilitantní. Ještě k tomu šlo o kněze starého, slabého a fyzicky neschopného se bránit (přesto svědectví dokládají, že tento hrdý muž teroristům vzdoroval a snažil se o odpor!). Navíc zbaběle zvolili všední den, kdy mohli očekávat, že v kostelíku se bude nacházet jen minimum návštěvníků, pár pro ně neškodných řádových sester a důchodců. I útok na jeptišky je vlastně symbolický a dosvědčuje naprostou degradaci teroristů: Řádová sestra, „sestřička“, bývá přece v našem světě identifikována s pomáhající osobou, „zdravotní sestrou“, která i uprostřed krvavých válečných konfliktů požívá speciální imunity a ochrany stejně jako lékaři a jiný zdravotnický personál. Odmítnutí těchto tabu znamená přestoupení hranic lidství.

Starý kněz Jacques Hamel pravděpodobně očekával, že jej „Bůh už brzy k sobě povolá“. Když o velikonocích připomínal křesťanské mučedníky, jistě si nepředstavoval, že se do jejich zástupu zařadí. Zemřel u oltáře vlastně přesně tím způsobem, jakým starozákonní Izraelci obětovali Bohu beránky; podřezán nožem. „Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení.“ Jeho mučednictví se teď musí stát ohromným symbolem. Všichni cítíme otřes.