Avšak pokud se na tuto situaci podíváme více zblízka, zjistíme, že to tak veselé není. A to nejen proto, že naši zákonodárci a vláda mají stále menší pravomoci a skutečnou moc zde přebírá nikým nevolená Evropská komise.

Také proto, že naše volba není tak svobodná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Volební výsledky jsou mimo jiné určeny i veřejným míněním. Základní otázka tedy zní: Kdo určuje veřejné mínění českých voličů? Odpověď na tuto otázku je stejná jako na otázku, kdo rozhoduje o výsledku voleb. Jsou to mainstreamová média.

Manipulace před volbami vrcholí

Kdo nevěří, jakou moc zde mají média, ten by se měl podívat na to, jak média zasáhla do našeho politického a společenského dění v tomto roce. Začalo to už v lednu, kdy mainstream využil amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem a poštval proti němu českou veřejnost. Následně média dokázala během pár týdnů udělat z kontroverzního člena Nečasovy vlády K. Schwarzenberga populárního ,,knížete s čírem“ a téměř jej tak dostat na Hrad. Naštěstí jenom téměř. Viděli jsme zde jeden z mála případů, kdy mediokracie prohrála.

O to usilovněji mediokraté poté házeli špínu na původního i nového prezidenta. A tím to neskončilo. V dubnu média zlikvidovala i Holešovskou výzvu, neboť se již příliš odchýlila od svých levicových kořenů a začala prosazovat politicky nekorektní ideje. A ta samá média sehrála důležitou roli i v červnovém tragikomickém pádu Nečasovy vlády.

Moc médií si můžeme ilustrovat také na příkladu dvou konkrétních stran- TOP 09 a ANO. TOP 09 je středolevicovým slepencem, který se amatérsky vydává za konzervativní pravici, tudíž by měl mít minimální podporu veřejnosti. Protože však TOP 09 de facto ovládá odhadem tři čtvrtiny mainstreamových médií, může si tuto mystifikaci dovolit a získat přitom velké množství voličů.