Výpočet inflace, jakožto jedné z klíčových makroekonomických veličin, má jasně danou metodologii. Ta je založena na spotřebním koši, který odpovídá struktuře spotřeby typické domácnosti. K hodnocení vývoje životních nákladů mezi dvěma obdobími jsou použity fixní váhy (váhy výchozího, nebo též základního období) jednotlivých položek v rámci spotřebního koše (Laspeyresův vzorec). Použití tohoto vzorce pak lapidárně řečeno odpovídá na otázku, kolik by stál včerejší spotřební koš dnes. Použití fixních vah přináší výhody i nevýhody. Mezi plusy takového přístupu patří transparentnost výsledného indexu. Nevýhody potom pramení z toho, že index s fixními váhami nezachycuje možnou změnu struktury spotřeby mezi dvěma obdobími, například z důvodu substituce v rámci optimalizačního chování domácností – pokud jedna položka zdraží relativně více (např. limetky), může dojít ke zvýšení spotřeby obdobného zboží (citróny). To je mimochodem jedním z důvodů, proč mají centrální banky kladný inflační cíl - „reálná“ inflace totiž může být vlivem substitučního efektu o něco nižší než oficiální údaj. Změny ve struktuře spotřeby domácností Český statistický úřad (ČSÚ) reflektuje úpravou používaných vah každé dva roky[1].

Koronavirová pandemie, která od loňského jara citelně ovlivňuje naše životy, náhle a výrazně změnila strukturu spotřeby domácností. Váhy v rámci spotřebního koše, který ČSÚ používá pro výpočet inflace, však v návaznosti na metodický pokyn EUROSTATu zůstaly neměnné. V tomto blogu odhadujeme alternativní váhové schéma spotřebitelského koše typické české domácnosti odrážející dopad pandemie do jejího spotřebitelského chování. S jeho využitím a s pomocí cenových indexů ČSÚ zároveň počítáme alternativní ukazatel celkové inflace.

Struktura výdajů českých domácností se během pandemie mohla změnit z několika důvodů. Tím nejvýznamnějším je, že domácnosti vlivem přijatých protipandemických opatření některé zboží či služby spotřebovávaly více, některé naopak méně. Typickým příkladem je uzavření restaurací a s tím spojený nárůst domácího stravování, což vedlo ke zvýšenému nákupu potravin. Spotřeba služeb v odvětví HOREKA[2] naopak dramaticky poklesla.