Snaží se tento „problém“ globalizovat a považuje ho za „nejaktuálnější výzvu v oblasti ochrany lidských práv nejen pro Ukrajinu, ale také pro celou demokratickou společnost“. Nyní jako součást této strategie Kyjev napomáhá vzniku zastoupení „Medžlisu krymsko-tatarského lidu“ v evropských státech. Nepochybnou zajímavostí přitom je, že tato organizace není ani právnickou osobou a neřídí se ukrajinskými zákony a přesto se prohlašuje za jediného zástupce krymsko-tatarského národa.
Ukrajinské vedení také taktně mlčí o ztrátě podpory této organizace mezi Tatary na Krymu a ostatně také v Turecku, které jeho činnost řadu let financovalo. Co je příčinou padající autority organizace? Především je to politika lídrů M. Džemileva a R. Čubanova, kteří za téměř čtvrt století „ukrajinského Krymu“, nedosáhli ve prospěch svého národa prakticky žádného pokroku. Úspěšně si ovšem dělili finanční injekce ze zahraničí, které místním Tatarům měli pomáhat.
Otázku Krymských Tatarů zařadil Kyjev do svého repertoáru tlaku na Rusko, a to vedle tzv. anexe Krymu a tzv. okupace Donbasu. Jedním dechem Kyjev a Medžlis krymsko-tatarského lidu agresivně mluví o „krvavé diktatuře Kremlu“, „krutovládě ruských orgánů“, „historické a současné genocidě“, „porušování základních lidských práv“ na Krymu. Údajné porušování práv Krymských Tatarů vedlo v Chersonské oblasti k založení praporu „sebevražedných atentátníků“. Do jeho řad se dostaly podle zpráv očividně pochybné osoby, islamističtí účastníci bojů v Iráku, Afghánistánu či Sýrii.
Poté, co prezident Petro Porošenko začal hovořit o autonomii Krymských Tatarů v této oblasti, narostla křídla i těmto bojovníkům. Začali v regionu „udržovat pořádek“. Ovšem jde o pořádek podle jejich představ. Na svévolně zřízených kontrolních stanovištích např. nezákonně kontrolují auta, prohlížejí zavazadla a vydírají místní obyvatelstvo. Ukrajinské orgány si možná uvědomuj riziko celé situace a nijak nechvátají s právní úpravou a legalizací těchto band. Místní obyvatelstvo na prudké zvýšení kriminálních trestných činů, které jsou těmto lidem přičítány, nakonec reagovalo formováním oddílů domobrany.
Není jistě bez zajímavosti, že zatímco Kyjev „zkoumá varianty“ autonomie Krymských Tatarů v Chersonsk oblasti, v Rusku probíhají praktické kroky k ochraně zájmů Krymských Tatarů. Nejen na Krymu samotném jde o národnostně-kulturní autonomii. Něco podobného se připravuje v Petrohradu, Astrachani, Moskvě . Jde o předstupeň institucionalizace na federální úrovni. V brzké době se m zástupce Krymských Tatarů stát členem Rady prezidenta pro národnostní otázky. Je samozřejmě otázkou, jak na taková fakta budou reagovat Krymští Tataři a Ukrajině. Medžlis krymsko-tatarského lidu tady nic nemůže ovlivnit, jen se ještě více ukáže jako politická a v podstatě extrémní organizace.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
