Zákon je reakcí vlády kancléřky Angely Merkelové na výrok Federálního sociálního tribunálu z roku 2015, podle kterého měli občané členských států unie nárok na sociální dávky po šesti měsících, a to i v případě, že v Německu nikdy nepracovali. Realizace takového rozhodnutí by však vedle ke krachu rozpočty měst a obcí, které jsou za vyplácení sociálních dávek odpovědné. Vláda neskrývala obavu, že do Německa začnou přijíždět lidé z chudších zemí unie, přičemž odhad nákladů byl okolo 500 milionů euro ročně. V případě, že cizinec nenajde práci, může mu být vyplacena pouze měsíční dávka, která mu umožní návrat domů. Pro přijetí zákona se ve velmi krátké diskusi vyslovili poslanci vládní koalice - CDU/CSU a SPD. Naopak ostře proti vystoupili opoziční poslanci, kteří mluví o sociálním apartheidu a protiústavnosti zákona. Po spolkovém sněmu musí zákon schválit ještě Spolková rada. V současnosti pobírá v Německu sociální dávky 440 tisíc lidí z členských států unie - Bulharů a Rumunů 70 a 57 tisíc, 70 tisíc Italů a zcela nejvíce Poláků, 92 tisíc.