Z tohoto vyjádření, ale faleš přímo teče, a to právě proto, že je říká Sobotka. Kdyby totiž byla skutečně upřímná, musel by jako předseda sociálních demokratů a předseda vlády v několika případech jednat zcela jinak.

Připomeňme si třeba českou politiku vůči Ukrajině v době, kdy v Kyjevě na majdanu vlály vlajky neonacistické strany Svobody a byla provolávána hesla válečných zločinců z řad Ukrajinské povstalecké armády. Nedoneslo se snad panu Sobotkovi, že šest kilometrů od náměstí, kterým zněl řev onoho banderovského „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva“, je Babí Jar, kde se ukrajinští kolaboranti podíleli na vyvraždění více než třiceti tisíc Židů? Nezaznamenal snad slova bývalého evropského komisaře a významného člena německé sociální demokracie Güntera Verheugena, který vyjádřil znepokojení a jako chybu označil, že v Kyjevě „poprvé v tomto století skuteční fašisté z masa a kostí sedí ve vládě“?

Potom je tady také pokračování v politice pravicových českých vlád při jednání o rezoluci OSN o boji s heroizací nacismu, když na loňském Valném shromáždění Česká republika opět její schválení nepodpořila. Slůvka odůvodňující tento krok, že Česko spolu s ostatními státy EU vystupuje dlouhodobě proti heroizaci nacismu, proti neonacismu, rasismu, xenofobii a dalším formám netolerance, jsou stejně hodnotná jako dnešní Sobotkův vpis na facebookovém profilu. Pozvedl snad pan Sobotka konkrétně hlas proti pochodům bývalých příslušníků SS a jejich dnešního odorantů v lotyšské Rize? Vyjádřil se třeba pan předseda vlády k restrikcím polské menšiny v Litvě?