Konec Petra Nečase ukazuje, jak u nás funguje politika. I ten, kdo je takzvaně čistý, musí vycházet s mafiánskými šéfy, aby svoji pozici ve straně obhájil. Premiérovi obstarávala spojení s neoficiálními stranickými strukturami jeho příliš aktivní a ambiciózní partnerka, což mu nakonec přerostlo přes hlavu. A tak se mu stal osudný vlastně jediný pozitivní čin, který jeho vláda udělala, tedy to, že ponechala justici a policii nezávislost.

 

Podle dosavadních informací, které unikly ze spisu, je Nagyová obviněna ze zneužití pravomoci úřední osoby a z uplácení. Toho se měla dopustit, když jménem premiéra slibovala třen rebelujícím poslancům úplatek ve formě lukrativních postů. Ovšem premiér Nečas o tom podle textu obvinění Nagyové věděl, dokonce se na tom aktivně podílel a mohl by být také obviněn, lépe řečeno by policie mohla požádat sněmovnu o jeho vydání. Otázkou je, zda by ho sněmovna vydala, protože politici jsou vesměs přesvědčeni, že jde o politický obchod, nikoli korupci.  

 

Zde musíme skutečně doufat, že policie a státní zastupitelství mají vše dobře podloženo a že celá kauza nedopadne jako rozsudek soudce Šotta nad poslanci Bártou a Škárkou, který všichni vítali jako začátek očisty našich politických poměrů, aby nás pak soudkyně Löfelmannová vrátila zpět do reality. Výsledek kauzy s údajným uplácením tří rebelujících poslanců může totiž změnit tvář domácí politiky, ale může také skončit obrovskou policejní blamáží, po které bude další stíhání korupčního jednání politiků mnohem obtížnější.  

 

Přidělování různých postů v podnicích se státní účastí je u nás běžnou praxí. Funkci v podniku Český Aeroholding, kvůli které je stíhaný Ivan Fuksa, získal i exministr obrany Alexandr Vondra. Do podniku Čepro zase nastoupil spolu se zatčeným Markem Šnajdrem i jihočeský spojenec současného úřadujícího předsedy ODS Zdeněk Blažek. A z minulosti můžeme vzpomenout třeba na Jaroslava Tvrdíka, který byl ČSSD uklizen na post ředitele Českých aerolinií. Jak to, že jednou politická trafika trestným činem je a jednou není?  

 

Podle Václava Lásky, který v lednu podával kvůli funkcím na tři exposlance trestní oznámení, je skutečně rozdíl, pokud politik dostane funkci za své služby pro stát či stranu, nebo v souvislosti s nějakou konkrétní protislužbou. A podle olomouckého státního zástupce Petra Šeredy musí jít o situaci, kdy poslanec dostane neoprávněnou výhodu za to, jakým způsobem hlasuje nebo vykonává svůj mandát. Podobně ovšem argumentoval i soudce Šott.  

 

Díky půlročnímu odposlouchávaní telefonických hovorů má policie zřejmě dost dobře zdokumentované, jak rebelující poslanci o svých postech, výměnou za zřeknutí se mandátu, s Nagyovou a dalším obviněným, bývalým náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem, vyjednávali. Pokud tedy na základě konkrétních kroků a protislužeb bude stanovena jasná hranice mezi politickým obchodem, který je sice nemorální, ale ne trestný, a korupcí, může to přispět ke kultivaci politického prostředí. To bychom všichni potřebovali více, než cokoli jiného.