Stalo se tak přesto, že téměř všechny noviny – snad jen s výjimkou dříve komunistického Práva – neustále před vzestupem komunistů varovali. Zde se ukazuje, že moc médií může být zcela nulová, pokud se snaží působit proti převládajícím náladám ve společnosti. Možná právě naopak, antikomunistická rétorika zejména těch politiků, kteří již ztratili důvěru veřejnosti, k vzestupu komunistů paradoxně přispěla.

Pokud si položíme otázku, co způsobilo takovou rehabilitaci komunistů, pak odpověď je jasná. Je to politika takzvaně pravicových vlád, zejména té poslední. Svoji roli samozřejmě hraje špatná ekonomická situace, způsobená zejména vládními škrty, které zase podvázaly domácí poptávku. Lidé nevidí perspektivu. Naopak cítí, že vláda nemá žádný cíl, žádnou jasnou politiku, a to beznaděj veřejnosti jen prohlubuje.

Svoji roli samozřejmě sehrály i korupční skandály, které ukazují, že zatímco politici po lidech chtějí, aby si v zájmu rozpočtové odpovědnosti utahovali opasky, sami politici na nejrůznějších úrovních odklánějí zcela systematicky veřejné peníze do spřáteleného soukromého sektoru.